Že se tomu brání a budou bránit je nasnadě. S čipovými občankami lze provádět referenda a všelidová hlasování vůbec prakticky denně. Hrozná představa, že? Ono by se ukázalo, že mnohá rozhodnutí politků nejsou ve skutečnosti vůbec v zájmu jejich voličů. Já osobně bych se bez řady vládních "investic" velmi dobře obešel. Už slyším ty hlasy, že voličská hovádka jsou tupá, téměř negramotná a bez vedení moudrých mužů a žen z Malé Strany a levého břehu Vltavy vůbec by bídně zahynula. Je přitom zvláštní, že ve skutečnosti projevují domácnosti daleko větší životaschopnost než všechny státní instituce dohromady. Rozpočet na jedno dítě v dětském domově se tuším pohybuje někde kolem dvaceti tisíc korun měsíčně. Většina českých rodin si nic takového dovolit nemůže, a přece se o své děti stará po všech stránkách daleko lépe.
A jak to souvisí s organizovaným zločinem? No přece přes ty čipy: kdyby naše milá centrální banka procitla z hlubokého snu plného pamětních mincí, zaručených šeků a domnělého řízení kursu koruny, mohla by při dnešní úrovni technologie i už existující infrastruktury iniciovat změnu formy peněz z anonymních bankovek (ve skutečnosti státovek) a mincí na bezpečné elektronické peníze v podobě čipových karet. Nepřipouští-li EU anonymní vkladní knížky, proč by tu měly obíhat anonymní peníze? Co si budeme povídat, ty bankovky se v černé ekonomice používají přece jenom daleko častěji. Karet je dnes přece všude plno, namítnete, proč by se v tom měla ještě angažovat centrální banka, když to bez problémů zvládají komerční banky?
Ony to zvládají, problém je v tom, že na světě existuje úzký oligopol majitelů karetních brandů, z nichž u nás (ale i v celé Evropě) hrají největší roli MasterCard a Visa. Platíte-li takovou kartou u obchodníka, nic vás to nestojí. Pouze zdánlivě, obchodník totiž zaplatí za každou takovou transakci své bance poplatek v řádu několika procent v závislosti na své velikosti a odvětví, který si samozřejmě započítá do ceny. Úžasný business pro banky, řeknete si, ovšem i to je omyl. Ve skutečnosti většina výnosů putuje na účet majitele příslušného karetního brandu, nikoliv komerční banky, u níž má obchodník účet. Obchodníci s nízkými maržemi proto dodnes karty vůbec neberou, aby se vyhnuli placení těchto poplatků. Podobně se těžko budete domáhat placení kartou v trafice nebo galantérii, protože poplatek za autorizaci platby kartou má obvykle nějakou fixní minimální výši, což velmi prodražuje placení nízkých částek.
Může komerční banka majitele brandu obejít? Samozřejmě, nic ji nebrání, aby si zřídila vlastní karetní brand. Problém je v tom, že takové karty pak budou moci brát pouze obchodníci mající účet u této banky. Čili z pohledu spotřebitele je to zcela nezajímavé, to bychom pak museli mít v peněžence aspoň dvacet různých karet, a to jen v rámci České republiky. Dokonce ani Česká spořitelna jako největší retailová banka v zemi své vlastní ČS karty neustála a po několika letech marné snahy vzdala boj a přešla na standardní brandy. Mohou se mezi sebou komerční banky dohodnout na národním standardu? To je prakticky nemožné, už jen proto, že různé banky na trhu mají různé strategie a cílové segmenty trhu. Jediný kdo by mohl vytvořit národní platební brand, je centrální banka. Takovou kartou byste si sice nevybrali peníze z řeckého nebo španělského přímořského bankomatu, zato byste ale mohli platit po celé České republice téměř zadarmo. Kdyby byla karta čipová, mohli byste bez problémů platit i u obchodníků bez připojení na internet/telecom, kteří nejsou schopni provést on-line autorizaci. Trafikantka nebo stánkař by prostě měli jednoduchou krabičku na baterky, která by si strhla dvacet korun za váš časopis z čipu vaší karty. Co by pak bránilo zrušení anonymních peněz? Ukradnou-li vám peněženku s tisícovkou, přijdete o tisíc korun, pokud vám ukradnou čipovou kartu, nic se neděje, zavoláte do své banky, kde pro jistotu zablokují ukradenou kartu (je chráněna PINem, popř. ještě drsněji: biometricky) a vydají vám novou. Velmi by se také ztížil život organizovaného zločinu a zločinců vůbec, všechny jejich platby by náhle byly k dispozici po dobu min. deseti let v bankovních databázích. To se pak moc špatně obchoduje s drogami, uplácí nebo tají příjmy před finančním úřadem. Co myslíte, kdy k nám odrazí technologie 21. století :-)?