Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Ivan je dobrej

Já se dva týdny chystám na článek o Kryštofech, kteří předeběhli Kolumba o více než 10 tisíc let. Studuju prameny, hrabu se dlouhé hodiny na internetu, ba i v knihách. Usínám se slovy Clovis a Solutréen na rtech. Vidím Praevropany, jak se v primitivních člunech pomalu dostávají kolem nekonečného Severoatlantického ledovce až do podivuhodného nového světa plného známých i neznámých zvířat. Bum, uprostřed Paleoindiánů původem z Asie se najednou jako blesk z čistého nebe objevuje zde dosud nevídaná kamenná industrie zvaná podle naleziště Clovis, která, ač z dnešní Virginie a posléze i dalších míst poněkud východněji orientovaných, jako by z oka vypadla té západoevropské.

Bylo to k smíchu a bylo to k pláči
s tou jejich svobodou
Mysleli, že myslí, mysleli, že mluví, mysleli, že jdou
cokoli a kamkoli se jim uráčí
a zatím se smekali po hladké stěně nálevky malströmu
v kruzích stále menších
s jedinou svobodou zrn obilných, jež mají být rozdrcena
pro potravu obrů tak nelidských
že kamení nad tím naříkalo

(Jan Zahradniček, úryvek z básně Znamení moci)

Paleoindiáni dosud lovili jen drobná zvířata se zřetelnou pobřežní vazbou jako byly želvy, mušle nebo jiná žoužel mělkých vod, náhle se objevují stovky koster ulovených velbloudů, koní, bizonů, ale i mamutů a mastodontů. Nedosti na tom, v lidské mitochondriální DNA (část DNA uložená mimo buněčné jádro, která se dědí prakticky výlučně po přeslici a je tak narozdíl od ostatní DNA velmi stablní) se vydělila ze skupiny N nová skupina X, cca před 20 000 až 30 000 lety se dále štěpí na skupiny X1 a X2. Patří k ní dnes asi 2 % populace v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe.

Reklama

Mezi původními obyvateli Ameriky bylo zjištěno celkem 5 haploskupin. Skupiny A, B, C a D velmi dobře korespondují se svým výskytem ve východní Asii a na Sibiři. Ne tak haploskupiny X, jejíž jediný výskyt v Asii (!) pochází z pohoří Altaj na jihu Sibiře, přičemž podrobnější výzkum odhalil, že většina altajských vzorků je prakticky totožná. To ukazuje na to, že sem pronikla teprve nedávno, cca v 5. stol. př.n.l. Kde se tedy vzala v Americe? Představuje zde pouze 3 % v rámci původní předkolumbovské populace, ale při podrobnějším pohledu na indiánskou genetickou mapu její koncentrace nápadně roste směrem na severovýchod, kde mezi Algonquiany tvoří dokonce celou čtvrtinu! V menším množství se dále vyskytuje na západě a jihu Severní Ameriky, zvláště mezi Siouxy (15 %), kmenem Nuu-Chah-Nulth (11 – 13 %), Navaji (7 %) a Yakamy (5 %). V Jižní Americe se vyskytuje zcela izolovaně mezi kmenem Yanomami (12 %) v osmi vesnicích v oblasti Roraima na severozápadě Brazílie.

To nám říká nejen to, že se Praevropané do Ameriky už kdysi (cca před 20 000 lety, což je v docela dobré shodě s archeologickými nálezy) opravdu dostali, přinesli sem svou technologii, která v té době neměla obdoby nikde v Americe ani ve východní Asii, ale že zde dokonce i přežili a smísili se s Paleoindiány.

Hezký příběh, viďte? Jenže, přijde Ivan a vytasí se se svým bohem nákupu. Který se "vožírá naší krví". A jsem se svými statečnými Kromaňonci v pytli. Je totiž jen jeden takový krvežíznivý bůh: Wicilopoč(t)li! Jižní kolibřík. Bůh války, bůh slunce. Aztékové mu jen v Tenočti(t)lanu věnovali přes 4000 m2, slušná plocha na tehdy dvouset tisícové město. Také stavíme chrámy, obrovské stavby, větší než cokoliv jiného. V nich probíhá každodenní uctívání novodobého českého boha. Je ďábelským výsměchem, že do toho dokonce taháme Boha, v dětské podobně Jeho druhé osoby.

Tyto vánoce jsou pohanským svátkem, ne nadarmo tyto pohanské orgie vrcholí právě v okamžiku zimního slunovratu – bůh slunce. Jeho pravé jméno ale není Wicilopoč(t)li, jeho pravé jméno je Mamon. Aztékové obětovali válečné zajatce, my obětujeme sami sebe. Vlastní srdce, ještě živá a tepající obětujeme nelidské bestii, která nás odděluje od zdroje života.

"Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv? Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete? A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden? A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede. A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich. Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry? Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati? Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete." (vlastní slova Ježíšova, Biblí svatá (kralická) Matouš 6,24-32)

Ψ

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama