Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Kdo zadáví Karkulku

Nesnáším dechovku, techno a detektivky. Ale nebojte se, tohle nebude obyčejná detektivka, doba pokročila a moderní vědecké metody nám umožňují vyšetřovat zločiny, které se ještě ani nestaly. A pomoci tak nejen obětem, ale i samotným pachatelům. Bude nebude. Poslyšte pohádku o dívce, která je vtělením české demokracie a mnohým se proto hodí do krámu tak, že se složili a uzavřeli jí u nejmenované české pojišťovny ukrutně vysokou životní pojistku.

Na první pohled dívka jako každá jiná. Jmenuje se Vladimíra Svobodová, ale je známější spíš pod přezdívkou Demokracie, doma jí zas neřeknou jinak než Karkulka a spolužáci ve škole Kulhavka. Z jejího porodu by Michaela Mrowetz radost neměla, byl operativní až běda, snad dokonce i klešťový (dr. Dienstbier ví své) a trval neuvěřitelných několik měsíců. Co také čekat po těhotenství, u něhož si ani ošetřující lékař nebyl jist, jestli se táhlo dvacet, čtyřicet nebo rovných padesát let. Zlí jazykové tvrdí, že se Vladimíra narodila rovnou své babičce Marii Plodinové-Bursové, ale to popírají důvěryhodné zdroje z okruhu ČNB. Buď jak buď, počátkem roku 1990 byla poněkud přidušená holčička na světě.

Mezi dobře informovanými zahraničními investory se brzy rozneslo, že se jedná o reinkarnaci mladé české demokracie, slovo dalo slovo a po nenápadné recepci na holandské královské ambasádě jí uzavřeli ukrutně vysokou životní pojistku u nejmenované české pojišťovny. Snad ani účast na Jaderném poolu negenerovala větší investiční portfolio. Původně chromé a slintající děvčátko se díky vysoce nadstandardní lékařské péči časem začalo blížit svým vrstevníkům, jako náctileté se dokonce naučilo chodit bez berlí, ale stále bylo zjevné, že kulhá na obě nohy.

Nejmenovaná česká pojišťovna není dnešní, jen za první pololetí tohoto roku odhalili její detektivové pojistné podvody za bezmála 150 milionů korun. Hlavně auta a stavby, ale množily se i případy pojistných podvodů v oblasti životního pojištění, unterwassermani, kam se podíváš. Případ Karkulka byl přidělen samotnému vrchnímu řediteli úseku detektivních služeb Janu Šnyflerovi. Pojišťovna měla totiž zjištěno, že se blíží to, čeho se už léta obávala, ale co bylo prostě neodvratné. Nejpozději po dosažení plnoletosti vyráží v každé pohádce Karkulka z (téměř) rodných Poříčan za babičkou do Kerska. To nemá smysl řešit, to je prostě pradávná pohádková tradice, sezónnost jak vyšitá, záminkou jsou babiččiny sedmdesátiny a fingovaná porucha auta Karkulčiných rodičů (ještě nikdy si nezavolali asistenční službu, i když na ni mají nárok, protože si už roky platí nadstandardní povinné ručení Plusminustrolejbus). 

Reklama

To by samo o sobě nevadilo, kdyby nebyl Kerský les plný nejen divočáků, ale i vlků. Místní hloupí myslivci to netuší, ale nejmenovaná česká pojišťovna to moc dobře ví. Pojišťovna najala špičkové zoology a zmapovala výskyt jednotlivých vlčích druhů v Kerském lese. Současně se chemikům z pardubické Synthesie podařilo vyvinout a úspěšně otestovat i protivlčí repelenty, většina mongolských dobrovolníků testy přežila bez trvalých následků. Bohužel se ale nepodařilo vyvinout univerzální protivlčí repelent, ale na každý druh či poddruh vlka účinkoval jiný repelent, přičemž jednotlivé repelenty nebylo možno kombinovat, protože pak nezabíraly proti žádnému vlčímu druhu. Příkaz přímo z představenstva zněl přitom jasně: Karkulka nesmí zemřít, ne teď, máme na ni investiční portfolio s durací 30 let, s mrtvou Karkulkou se, Šnyfler, ani nemusíte vracet!

Šnyflerovy úvahy byly jasné: nejprve je třeba podívat se na zoubek vlkům, u nichž se karkulkožravost projevila už v minulosti – vlk hnědý, vlk rudý, dnes ovšem ve značně zbědovaném stavu, vymírající neživotaschopné populace. Poté, co jednoho sychravého podzimního večera na vlastní oči pozoroval z posezu nedaleko Chrástu, jak si statná liška zpestřila jídelníček jedincem endemitického vlčka zeleného, seznam vlčích druhů se mu dále zkrátil. Stalo se to, čeho se Šnyfler obával nejvíce – na seznamu zbyl vlk šedý, jediný druh, na nejž se v Semtíně nepodařilo vyvinout účinný repelent. Jak to bylo dál, víme všichni, detektiv Šnyfler zasáhl v přestrojení za švarného myslivce a už sežranou Karkulku musel vypárat z vlčího břicha. Byla svatba, a chudák Šnyfler si musel kulhavou Svobodovou vzít za ženu, ani Rita Holoubková by se nemusela stydět za takový hepijent. Ale neradujte se, děti, předčasně, jednoho krásného dne nás ti důchodci stejně přehlasují. A nespoléhejte na nějakou dnešní hranici důchodového věku, když na to přijde, budoucí šedí ji nastřelí klidně na padesát let. Ψ