Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Past jménem govies

Od loňského léta můžeme sledovat masivní úprk investorů z celosvětově se hroutících akciových trhů do náruče státních dluhopisů, tzv. govies. Hledají tam bezpečí a stabilitu. Jsou na správné adrese? Zatímco se za posledních 6 měsíců např. v největší evropské ekonomice Německu zřítil hlavní akciový index DAX na pouhých 60 % své původní hodnoty (!), šel index německých státních dluhopisů RexP za stejné období naopak o 10 % vzhůru. Vysoká poptávka a prudce klesající úrokové sazby stlačily výnosy ze státních dluhopisů na úrovně blízké historickým minimům. Málokdo si dosud uvědomuje, že právě zde se skrývá past, která bude v nejbližších měsících s velkou pravděpodobností dále prudce akcelerovat prohlubování finanční krize.

Ještě nikdy nedosahovaly v době míru státní výdaje takových rozměrů: jen země G7 poskytly některým svým komerčním bankám státní záruky ve výši téměř 13 bilionů (13.000.000.000.000) eur (!). V této částce nejsou zahrnuty vládní "protikrizové balíčky", které opět jen u těchto zemí činí celkem více než bilion eur. A už vůbec nikdo nepočítá s tím, že by vlády mohly čelit nutnosti dostát svým velkohubým závazkům ohledně vkladů u bank (v ČR až 50,000 eur na účet). Tolik peněz vlády rozhodně nejsou schopny vybrat na daních a musejí si je tedy půjčit na dluhopisovém trhu, který se dnes ve státních dluhopisech doslova topí. Jen USA se chystají v blízké budoucnosti na emise státních papírů v celkovém objemu ekvivalentu 1,5 bilionu eur, Německo plánuje emitovat další státní dluh ve výši přes 300 miliard eur.

Kolik státních papírů ještě trh snese? Jsou výnosy z nově emitovaných govies v pořádku? Když uvážíme, že desetileté americké státní dluhopisy mají kupon 2,48 % p.a. a odečteme si kreditní riziko emitenta, pak by to mělo znamenat, že Ameriku čeká v následujícím desetiletí téměř nulová inflace. Ovšem pohled na téměř nulovou diskontní sazbu (0,25 % p.a.), nevídané státní výdaje na sanaci finančních institucí a nověji dokonce i automobilek spojené s prudce roustoucím deficitem státního rozpočtu ukazuje směrem právě opačným.

Zároveň s postupující krizí a rychle rostoucími státními dluhy se rovněž zhoršuje kreditní riziko jednotlivých států – čili kdybychom měli považovat stávající ceny govies za rozumné, měli bychom čekat mnohaletou deflaci, proti které by bledla i dosavadní japonská zkušenost. V brzké budoucnosti můžeme podle mého názoru očekávat dramatickou změnu na trhu státních dluhopisů a výrazný růst jejich kuponů. Mnoho uprchlíků z akciových trhů, kteří šli v uplynulých měsících bezhlavě do govies, tak spláče nad výdělkem, protože nakoupili státní dluhopisy, které jim svými výnosy nepokryjí ani inflaci. Bude to veliká rána, protože celosvětově je trh státních dluhopisů se svým objemem kolem 7,5 bilionů eur jedním z největších trhů vůbec.

Reklama

Kromě dalšího zhoršení už nyní pofiderního zdraví institucionálních investorů bude znamenat praskutí této velebubliny také výrazný růst nákladů na státní dluhovou službu a nelze vyloučit ani státních bankroty nejohroženějších států jako je Řecko, Maďarsko nebo Ukrajina – pokud trh ztratí zájem o jejich stále rizikovější dluhopisy. Ψ

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama