Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Pravda o Nauru

Nemohu nereagovat na článek pana Haismana o volebním systému v Austrálii. O volebním systému alternativního hlasování v něm doslova uvádí, že "vedle Austrálie se takto na světě volí už jen do fijiské (pravopis!) dolní komory, několika okrsků v USA a v Irsku prezident a doplňovací volby do parlamentu." Tečka, full-stop, finito. A co republika Nauru?! Co nejčetnější parlamentní volby na světě? O tom Jan Haisman cudně mlčí - nebo se jedná o záměr?! Nauru je sice jen nevelká ostrovní republika, ale přesto se na tomto ostrově, který je o časově půl dne před námi, najde něco pozoruhodného doslova pro každého.

NĚCO PRO POLITOLOGY A ZEMĚPISCE 

Pokusím se zde o nápravu. Republika Nauru si to totiž zaslouží nejen kvůli svému volebnímu systému, mimochodem voleb se zde od r. 1986 uskutečnilo více než 20, kdepak na Nauruňany s Austrálií! Nauru je pozoruhodné také tím, že je to jediný suverénní stát na světě bez úředního hlavního města, vládní budovy a vila parlamentu se nacházejí v katastru distriktu Yaren. Rovněž nejvyšší naurijský vrchol (61 m.n.m.) je bezejmený. A pan Haisman se nám tento rozhlohou 240. a počtem obyvatel dokonce 222. stát na světě prostě rozhodne zapřít, hamba, fuj, že se nestydí, ani fakt, že Nauru představuje nejmenší samostatný ostrovní stát světa, mu není omluvou, právě naopak! Z vědeckého hlediska je jistě Nauru i jeho nejbližsí okolí i pro Davida Mervarta, ale i pro četné respektované ekology zajímavější než samo Somálsko nebo severní Čechy.

NĚCO PRO TĚŽAŘE, AKADEMIKY, EKOLOGY A LIBERÁLY

Reklama

Celý ostrov byl neuváženou těžbou fosfátů, s níž započali němečtí okupanti kolem roku 1900, zplundrován natolik, že navzdory místním celkem slušným srážkám 1900 mm/m2 ročně se sem nyní musí dovážet z Austrálie i voda. Většina ostrova je dnes prakticky neobyvatelná, po vytěžení fosfátu porézní vápencové podloží rychle vysychá a selhaly i všechny dosavadní pokusy o opětovné zalesnění původně zeleného mikronéského ráje. Bývalé naurijské vlády investovaly peníze ze zestátněné (1970) těžby fosfátů velmi velkoryse, a současně velmi špatně. Posuďte sami: republika čítající 13 000 obyvatel si vybudovala vlastní univerzitu, vlastní rejdařství i vlastní aerolinky (Air Nauru). Mimo jiné služby obyvatelstvu bylo zavedeno – narozdíl od České republiky – skutečně bezplatné zdravotnictví a školství, mrakodrap Nauru House v Melbourne, kterému závistiví Australané hanlivě přezdívají Birdshit Tower, tj. Ptačincová věž (nejpravděpodobnější původ naurijského fosfátu je z guana), také něco stál. Ještě v roce 2000 tvoříia těžba fosfátu cca 75 % naurijského HDP. Vytěžení většiny jeho ložisek má nyní katastrofální dopad na naurijské hospodářství, naurijská letadla včetně nejnovějšího Boeingu 737 původně jen občas nemohla vzlétnout, protože chyběly peníze na letecký benzin. Po zabavení posledního letadla je další osud domácích aerolinek přinejmenším nejasný. Zbývá osiřelé mezinárodní letiště, přístav, 24 km asfaltových silnic a necelé 4 km nákladní železnice na přepravu fosfátu do přístavu.

NĚCO PRO EKONOMY, TLOUŠTÍKY A ZASTÁNCE GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ A GLOBALIZACE VŮBEC

Blížící se naurijský státní bankrot bude velmi zajímavý, protože země nemá vlastní měnu a používá jako platidlo australský dolar. Nevím o podobném případu v dějinách. Nepomůže-li Commonwealth, hrozí hromadný útěk obézního (přes 30 % populace, světový rekord) naurijského obyvatelstva na západ. Je však otázkou, zda 300 km vzdálený ostrov Banaba (dříve Ocean Island) bude schopen absorbovat takové množství plavenců: na Banabě dnes žije všeho všudy něco málo přes 300 obyvatel, většina Banabanů (6000) uprchla, resp. byla vysídlena Brity kvůli těžbě fosfátů do diaspory na Fidži (TOTO je český pravopis, pane Haismane!). Etnicky nekiribatská Banaba je také politický unikát – jedná se sice o součást republiky Kiribati (správná domorodá výslovnost je [kiribas], nejvýchodnější stát na světě, nové tisíciletí začalo právě zde, nä Karolínině atolu, nyní též atol Milénia), ovšem obecní správu vykonává rada náčelníků a starších se sídlem na fidžijském ostrově Rabi. Banabané navíc usilují o samostatnost, popř. o připojení k Fidži, ale i v souvislosti s globálním oteplováním se Republika Kiribati, která je jinak tvořena výhradně nízkými korálovými atoly s výškou max. několik metrů nad mořem, odmítá vzdát jediného vysokého korálového ostrova (81¨m.n.m.).

NĚCO PRO RELIGIONISTY

Australská vláda dokonce nabídla nebohým Nauruňanům přesídlení na některý z neobydlených ostrovů u australských břehů, to by ale znamenalo vzdát se suverenity a svoboda je neocenitelná věc, takže byl návrh odmítnut. Nezbývá než nebohým Nauruňanům a Banabanům přát, aby zhubli fyzicky i co se vládních výdajů týče. K tomu nechť jim dopomáhá jedinečné původní monoteistické (!!) náboženství, v němž hraje klíčovou roli Bohyně Eïjebong a ostrůvek duchů Buitani.

NĚCO PRO JAZYKOZPYTCE, MISIONÁŘE A FEMINISTKY

Závěrem si nemohu odpustit zmínku o úžasné nauruštině. Jedná se o austronéský jazyk patřící do mikronéské jazykové rodiny, kterým v současnosti hovoří zhruba polovina naurujské populace (cca 7000), všichni Nauruňané pak dnes umějí anglicky. Nebo australsky? :-) Před zavedením psané nauruštiny existovala na ostrově řada dialektů, které byly tak rozdílné, že si domorodci z odlehlejších částí ostrova sotva byli schopni porozumět. Dnes se od obecné nauruštiny mírně odlišuje jen nářečí, kterým se mluví ve "vládním" distriktu Yaren. Takto vypadají první tři verše z Genesis v nauruštině, všimněte si slova "Gott" tedy Bůh, které bylo přejato z němčiny "i s chlupama", němečtí misionáři se vůbec netrápili faktem, že původní náboženství domorodců je také monoteistické a vnutili jim svého (domněle a zcela antropocentricky) mužského der Gotta: "1Ñaga ã eitsiõk õrig imim, Gott õrig ianweron me eb. 2Me eitsiõk erig imin ñana bain eat eb, me eko õañan, mi itũr emek animwet ijited, ma Anin Gott õmakamakur animwet ebõk. 3Me Gott ũge, Enim eaõ, me eaõen." Ty přehlasované samohlásky ovšem nejsou převzaty z němčiny, ty jsou původní. Zato výraz õrig nemá s mikronéskými jakyky nic společného, původ je opět misionářský, v  tomto případě se němečtí kněží neštvali s překladem latinského ORIGO, tj. počátek. Ekamawir Omo, Nauru, hodně štěstí, budeš ho potřebovat!  Ψ

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama