Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Protokol o předání kočky

"Dočasný chovatel tímto přebírá kočku do dočasné osobní péče. Zavazuje se, že se bude o kočku řádně starat a nezpůsobí ji jakoukoli újmu... Dočasný chovatel /jméno, RČ, č. OP, telefon, adresa/ souhlasí s tím, aby pracovníci organizace /Správa služeb Městské policie hl.m. Prahy, Útulek pro opuštěná zvířata ("ÚPOZ")/ prováděli kontrolu podmínek, v jakých je kočka chována. Dočasný chovatel bere na vědomí, že v případě nesplnění podmínky řádné péče o kočku jsou pracovníci ÚPOZ oprávněni mu kočku odebrat... Nepřihlásí-li se ve lhůtě 6 měsíců od předání kočky do dočasné péče původní majitel...

…přechází uplynutím této lhůty kočka do vlastnictví dočasného chovatele, a to za kupní cenu sjednanou ve výši nákladů vynaložených ÚPOZ na vakcinaci, odblešení, odčervení a veterinární prohlídku kočky. Tyto náklady (190 Kč) uhradil dočasný chovatel při převzetí kočky do dočasné péče."

Podobná blamáž jako u dětských "domovů". Když někdo vyhodí na ulici ještě slepá koťata, je to vrah, a ne majitel. Ostatně u kočky, jakkoliv domácí, mi přijde vůbec to vlastnictví nemístné. Může člověk opravdu vlastnit kočku? Psa, slona nebo papouška klidně, ale kočku? Včera jsme se po několik neúspěšných pokusech o pořízení kotěte – on začátek prosince rozhodně nepředstavuje tu pravou kotěcí sezónu – vypravili do Dolních Měcholup. Koťátka, která jsme zachránili z kočičího koncentráku, nakonec byla dvě: ev. číslo 1292/2007 (Zrzek) a ev. číslo 1293/2007 (Elsa). Cože to má pod ocasem? To bude přilepený kousek kočkolitu. Hm. "Obě koťata jsou zdravá, oočkovaná a odčervená." Zaujal mě výklad, že koťata (cca dvouměsíční) by rozhodně neměla být krmena mlékem, nýbrž značkovými konzervami. V dětství mi prošlo rukama x koťat a všechna se těšila při mléčně-masové (z nalovených myší aj. hlodavců) výbornému zdraví. Platíme necelé čtyři stovky, koťata putují do Žakynovy přepravky a jede se domů. Všechna koťata jsou huňaté kuličky, ale když jsem je po příjezdu domů poprvé vzal do ruky, zarazilo mě, jak jsou podviživená, doslova kost a kůže. Whiskas! Šmejdi, trápili je tam hladem! Kocourek, který se v tu chvíli ještě ani nijak nejmenoval, měl průjem a nějaký jakoby opruzený zadek.

Kotě, které naříkavě mňouká bez vnější příčiny, bývá obvykle nemocné. V sobotu večer (z mého pohledu biologicky ještě "dnes") jsme ho vzali na českobrodskou veterinu. Zvěrolékař ve veterinární nemocnici konstatoval, že tak zaškrkavkované kotě už dlouho neviděl. Neošetřovaný průjem způsobil zapaření okolí řitního otvoru. Naordinoval oběma odčervovací tablety a upozornil na možnou otravu jedem, které budou umírající parazité vylučovat, stav kotěte označil za kritický, kdybychom přišli o den či dva později, už by to patrně nepřežilo. Nesprávně uvedl na účet manželku jako majitelku zvířete (ona je přece jen "dočasnou chovatelkou", že). Pacient Zrzek (už ne číslo jak v koncentráku), kočka evropská, kocour, celkem úkony: 200 Kč, celkem materiál 340,50 Kč, pohotovost 200 Kč, celkem k úhradě s DPH: 881 Kč. Zrzek měl štěstí, v naší domácí "zoo" pošla zatím jen andulka Bertík, a to ve věku hodně nadprůměrném, ale jeho apatičtější sourozenci, které jsme si nevybrali, možná ne. Docela by mě zajímalo, jakou mají v dolnoměcholupském kočicím koncentráku úmrtnost. Nese někdo odpovědnost za takové institucionální týrání zvířat?

Reklama