Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Zelení: krásné zlo

Tento týden jsem se dostal k tomu, abych si přečetl volební program Strany zelených. Pokud jde o jeho hospodářskou část, nečekal jsem nic zázračného, to není parketa této strany. Přesto jsem byl dost nemile překvapen a musím konstatovat, že slušný člověk nemůže tuto stranu volit. Mám totiž za to, že slušný člověk nemůže schvalovat další život na účet budoucích generací, ať už se tak má dít pod záminkou čehokoliv.

Zelení si uvědomují, že používání pouze mužských tvarů (učitel, …), navozuje spíše představu muže. Byť jde o gramaticky správnou formu v řadě případů ji doplňujeme i ženským tvarem (učitelka, …). Protože právě jazyk spoluvytváří předsudky ohledně rolí mužů a žen, zdůrazňujeme, že všude tam, kde je psáno občan, lékař, zaměstnanec, atd., máme na mysli také občanku, lékařku, zaměstnankyni, atd.

Ano, tak skutečně začíná hospodářský program strany Zelených. Čekal jsem leccos, ale tohle ne. Následuje záplava slov, která zjevně mají potencionálního voliče opít rohlíkem. V tomto případě bio a celozrnným. Z první kapitoly nazvané Čas pro obrat se toho kromě konstatování, že Zelení jsou jedničky a že česká politika dosud byla souhrnem bídy a utrpení, moc nedozvíme.

Druhá ze tří kapitol Programu je nazvaná lehce protimluvně Stát bez korupce. Mohli bychom polemizovat o míře bezzubosti navrhovaných opatření (Potřebujeme intenzivní součinnost členů Kontrolního výboru [Sněmovny] v oblasti.), ale obecně a z velké výšky lze souhlasit, ano, kdo chce řešit hospodářské problémy České republiky, nemůže korupci přehlížet. Ovšem ani státní správa tvořená samými anděly a svatými nás nedostane z demografické pasti státních důchodů, ani z dalších závažných potíží, které nezpůsobuje sama korupce státnch úředníků, ale politický populismus.

Reklama

Napjatý čtenář se tedy dychtivě vrhá na kapitolu třetí, aby se dozvěděl, jaká že bude hospodářská politika Zelených. Zelená ekonomika přináší čistý zisk, blafe titulek. Hm. Ovšem hned název první podkapitoly jej předčí: stát – skromný a dobrý hospodář. Vyhraněný skeptik odpadá, trhaje volební lístek SZ na malé kousky. My se však neukvapujeme a trpělivě studujeme dále. Odměnou jsou nám tři zelená pravidla fiskálního hospodaření:

1. nový „maastricht“ (není to uvedeno, ale z kontextu tušíme, že autorky a autoři měli na mysli údaje na roční bázi): růst HDP + deficit veřejných rozpočtů < 4 %. Úžasné pravdilo, z něho si dovoluji uvozovat, že si Zelení nepřejí zbavit se státního dluhu, leč právě naopak. Podle tohoto pravidla by se stát měl přestat zadlužovat až při silném hospodářském růstu nad 4 % HDP ročně, tím ovšem vůbec není řečeno, že by alespoň v takovém případě musel začít zadlužení snižovat.

2. S rostoucím zadlužením méně utrácet. Prosazujeme zavedení zvláštního režimu odvíjejícího se od vývoje státního dluhu (po překročení hranice 40 % [pozn. autora, patrně opět HDP] zostřený režim výdajových škrtů). Pěkné, jak by ovšem takový „zostřený režim“ vypadal v praxi, to už se bohužel z Programu nedovídáme. Závěr: slova, slova, slova.

3. Sankce pro vládu. Zavedení sankcí vůči kabinetu, pokud nedodrží výše uvedená pravidla; rozpočet porušující pravidla by vláda ani nesměla předložit, resp. by jej měla spojit s hlasováním o důvěře. Tak to jsou opravdu drsné sankce, myslím, že každému premiérovi se při vědomí takové hmotné odpovědnosti za utrácené stovky miliard rozklepou kolena.

(Eko)logika zeleného myšlení však naplno rozkvete v následujících odstavcích: Základním principem zelených je proto maximální odklon do zdaňování společensky žádoucích aktivit, jako je práce, ergo kladívko: Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese ve výši 30-31% druhého pásma… V čem se to liší od socialistů, kteří také chtějí populisticky dodanit „boháče“, ačkoliv výsledkem bude pokles skutečně vybrané daně z příjmu?

Připouštíme postupné mírné zvyšování sazeb DPH a současně navrhujeme snížit zdanění práce. Čtěte dobře. Přeloženo do češtiny to neznamená nic jiného, než touhu vyždímat z ekonomiky citelně vyšší nepřímé daně. Blaf o snížení zdanění práce je v přímém rozporu s výše uvedenou progresí. Zatímco u progrese mají Zelení zcela jasno a šermují konkrétními čísly, nic konkrétního o snížení zdanění práce ani o snižování tzv. „pojistného“, což není nic jiného než druhá a třetí daň z příjmu fyzických osob, v jejich programu nenajdeme. I to má jistou vypovídací hodnotu o tom, oč této straně skutečně jde.

Ovšem zvyšováním DPH to nekončí: Zvýšení sazeb spotřebních daní je podle nás nezbytné u následujících položek: tabákové výrobky, alkoholické nápoje (je to i pivo? víno? a konbucha?), potraviny s vysokým obsahem rafinovaného cukru a živočišných tuků. Paráda: spotřební daň z lízátek a kremrolí, to tu ještě nebylo.

Zvyšování daní je autorům zeleného Programu zjevně milé, jejich zdaňovací tvořivost je až eruptivní: Bude-li nutné hledat další příjmy státního rozpočtu, jeví se jako rozumné a efektivní zdanění motorových vozidel v závislosti na stáří a produkovaných emisích vozidla. To je jistě krok správným směrem, současně bychom ovšem měli dodanit i motorové lodě a letadla. Každý slušný člověk přece jezdí na kole.

Daň z prdu (nežádoucí produkce skleníkových plynů!) bohužel autory nenapadla, alespoň tedy horují pro zavedení vysokých majetkových daní. Abych byl ve své libertariánské zášti vůči dobré zelené věci aspoň trochu objektivní, musím uznat, že v programu není ani zmínka o zvyšování daně dědické, darovací ba ani z převodu nemovitostí.

Dalším stěžejním bodem hospodářské politiky zelené vlády bude vytvoření 70 000 green jobs v nové ekonomice. Ať už znamená nová ekonomika cokoliv, v programu se neuvádí, jaký kouzlem se tak stane, mezi řádky můžeme pouze tušit, že to bude mít nějakou souvislost s mnoha zvýšenými či nově zavedenými daněmi a slušnou tolerancí zelených k dalšímu zadlužování. „Středovost“ strany je dále podrtžena nasledující efektní proklamací: Česká republika může být právem hrdá na to, že má jednu z nejnižších prevalencí chudoby v Evropě. Tento stav chceme i nadále udržet. Kdo máš oči k vidění, viď. Přeloženo do češtiny: socialismus mám rád, je to spravedlivý společenský řád.

Česká ekonomika se zaměřuje na export. Bude-li potřeba, zasadíme se o navýšení rozpočtu České exportní banky, která by měla podporovat při vývozu zejména malé a střední podniky. Omezíme tak rizika sníženého financování průmyslových podniků ze strany bankovního sektoru. Co k tomu dodat? Nikoliv cena vyváženého zboží (bezprostředně ovlivněná výší zdanění) a schopnosti majitelů exportujících firem, které český stát moří daněmi i nesmyslnou administrativou, leč ČEB rozhoduje o úspěchu českého exportu. Objem úvěrového portfolia ČEB je něco přes 30 miliard korun. To je sice zdánlivě vysoké číslo, ovšem makroekonomická čísla jsou prostě v jiném řádu. Pro srovnání: úvěrové portfolio České spořitelny se blíží půl bilionu korun. Pro českou politiku příznačné, ovšem v případě Zelených až tragikomické je protežování průmyslových podniků. Člověk by aspoň u této strany čekal alespoň nejasné tušení toho, že žijeme v postindustriální společnosti a že i v ČR již od druhé poloviny 90. let tvoří většinu domácího produktu nikoliv průmysl, ale služby. Které jsou typicky i daleko ekologičtější… V neposlední řadě je nutno se pousmát zmínce o navyšování rozpočtu ČEB. Autoři nepostřehli, že se jedná o banku a akciovou společnost, nikoliv rozpočtovou organizace, tj. pokud už chtějí úvěrovou expanzi ze straný této většinově státní finanční instituce, měli by spíš hovořit o navýšení jejího kapitálu. I toto je užitečný náhled do erudice zelených ekonomů.

Chceme zjednodušit způsob odvodu daní, z finančních úřadů udělat více poradce živnostníků než jen jejich dozorce. Živnostník by se měl věnovat zejména své živnosti, aby ta náležitě prosperovala, nikoli vydělávání na daňové poradce a účetní. Opět, líbivé až nesmyslné proklamace, skutek utek.

A teď přijde drtivý závěr nazvaný sarkasticky Důchodový systém a jeho reforma: Základem systému bude i nadále silný, státem garantovaný veřejný pilíř založený na povinné účasti každého občana. Důchody v rámci tohoto pilíře budou zajišťovány formou průběžného financování. What more evidence do we need? Že se ve svém programu ani slůvkem nezmiňují o neméně palčivé potřebě reformy zdravotnictví, je už v tomto kontextu jedno. Zelené slušný člověk volit nemůže. Ψ

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama