Komentáře: Հայաստան – neznámá zem

Od: Anonym

Anonym — Wed, 05 May 2021 22:33:10 +0000

Od: petr II

petr II — Sun, 08 Jul 2007 21:08:02 +0000

Pozdní reakce…
…Zpětně pročítám články za poslední týden a většinou nereaguji – tyhle pozdní reakce končí v zapomění, ale musím zatleskat. Článek jako víno a diskuze jako vína dvě. Zase jsem chytřejší 🙂

Od: Ondřej

Ondřej — Tue, 03 Jul 2007 00:50:54 +0000

Jen jedna technická poznámka…
…člověka, co se již unaven v diskusi ztratil.
Kolega Souleimanov (když už tu byl zmíněn, rád bych dodal, že nyní se snad fláká na Hárvardu, či co) vedl na FSV UK práci k tomuto tématu (kvalitu neznám, to, že ji u nás jakožto DP přijali za rigorózní ještě nic neznamená). Minimálně poradí seznam literatury – čili co položit na noční stolek. Ta je nahlédnutelná v pérdeli, pardon Jinonicích v knihovně areálu UK. Viz:
Náhorní Karabach : [rukopis] etnopolitika a geopolitika konfliktu / Ondřej Ditrych ; vedoucí práce Emil Souleimanov
Praha, 2006, 96 s. : map., tab.,[000574881]1, signatura CR-5/06

Od: GLUM

GLUM — Mon, 02 Jul 2007 16:17:58 +0000

to Jirka Just
Asi nebylo v zájmu Ruska, aby papírově silnější Ázerbájdžán zcela vyřadil svého rivala ze hry, takhle může Moskva vesele panovat. Myslím, že to obchodování se zbraněmi na Kavkaze probíhalo trošku jinak než v tom filmu, tak nějak v malém: chcete náš obrněný transportér prázdný, s plnou nádrží a střelivem nebo i s posádkou? Podstatná část vojenské techniky použitá v karabašské válce se tam ani nevozila, prostě jen odcházející ruští vojáci rozprodali svoje zbraně a leckdy se nechali i sami najmout. Tak si to aspoň představuju… díky za linky, ale teď nestíhám 😮

Od: GLUM

GLUM — Mon, 02 Jul 2007 16:04:39 +0000

to PK
Za tu Alievskou nepřesnost se omlouvám. Je jasné, že tím veškerým kavkazským gulášem radostně míchá Rusko. S tím Xankendi (turecký přepis do latinky?) bychom se taky mohli začít bavit o tom, jak moc bylo původně takové Baku ázerbájdžánské, ale to nikam nevede. S tím urovnáním sporu je to těžké, protože Baku se odmítá vzdát Arcachu, tj. něčeho co vlastně nikdy nemělo, protože tam vždy žila kompaktní arménská populace… každopádně děkuji za zajímavé komentáře.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Mon, 02 Jul 2007 15:50:02 +0000

pro pana Sikoru
O jednoznačnosti bych také nerad hovořil, ale rozhodně pro vyvážení zájmů se Arménii dostalo daleko větší podpory Ruska, než kterou obdržel Ázerbajdžán. Další, co nelze opomenout je období, kdy se začaly projevovat separatistické tendence na Kavkazu (i mimo něj – Tatarstán, Podněstří). V ruské armádě vládl chaos a se zbraněma se dobře kšeftovalo (dobrý film na toto téma běžel nedávno na Nově pod názvem Obchodník se smrtí).

Já jsem své čísla opíral o knihu Viktora Barenece Genštab bez tajn, kde kapitola „Kak vooružalsja Kavkaz“ je skutečně silná káva ([http://militera.lib.ru/research/baranets1/index.]). A kniha Black Garden, co doporučoval pan Kostohryz, je taktéž zajímavé čtení. Na netu jsem jí četl, ale znovu pouze v ruské verzi ([http://news.bbc.co.uk/hi/russian/in_depth/newsid]).

Od: PK

PK — Mon, 02 Jul 2007 12:37:01 +0000

pokracovani
…
Jestli Stepankert (Chankendi:-) ani Jerevan nezpochybnuje azerbajdzanske hranice, mozna by se armenska vojska mohla stahnout z okupovanych kraju sousedicich s Karabachem, ktere beztak lezi ladem a kde nikdo nebydli.

Co se pritomnosti Afghancu a dalsich Muslimu tyce (vcetne pozdeji v Cecne bojujiciho Chataba), predpokladam, ze prave tady se zacinaji formovat Basikovy nabozenske nazory. Znam nekolik chlapiku, Cecencu, kteri bojovali s Basajevem v Abchazii i Karabachu, a jsou to vesmes velice obycejni lide s vyhranenym (negativnim) nazorem na „bradace“. Jeden z nich se dokonce s oblibou chlubi, ze naucil Basajeva delat namaz 🙂 Melo to byt pri obrane Grozneho v devadesatem ctvrtem.

Od: PK

PK — Mon, 02 Jul 2007 12:25:37 +0000

Jsem to ja, jsem
Zacnu od konce: Srovnani Karabachu (nikoli Armenie) s Abchazii (a jizni Osetii) = Podporou lokalnich emancipacnich konfliktu pomohlo Rusko destabilizovat Jizni Kavkaz a zajistit vlastni dulezitost i po rozpadu SSSR.

Basajev v Suse – jsme v roce 1992 (po cecenskem vyhlaseni nezavislosti a pred cecenskou valkou). Liga kavkazskych narodu, nikoli dzihad, byla cilem mnohych kavkazskych horalu, kteri si mysleli, ze rozpad SSSR muze dat vzniknou Pankavkazskemu statu. Dzihadista by asi nebojoval po bok po boku s ruskymi jednotkami v Abchazii.

Nesrovnavam Srebrenicu a Chodzaly, ilustruji popirani nepopiratelneho. V Chodzalach v kazdem pripade chybeli holandsti chlapici v modrych prilbach. Ze armenska (stejne jako azerbajdzanska) strana vidi vse po svem, je vcelku pochopitelne. Sam jsem napriklad nedavno byl nucen protrpet „prednasku“ na tema migrace Armenu do dnesni Armenie. Na zaklade caste cetby armenskych a azerbajdzanskych medii jsem nakonec dosel k nazoru, ze ani jedno se neda cist…

Od: PK

PK — Mon, 02 Jul 2007 11:58:21 +0000

Hejdar a druzi
Napsal jsem: ‚nazvat H. Alijeva (cokoli si o nem myslime) „Pozdější ázerbájdžánský diktátor, v té době šéf Strany“ neni tez presne‘, protoze sefem Strany v Azerbajdzanu byl H.A. do zmineneho 1982. Od kvetna ’88 velel Strane A. Vezirov, ktereho Gorbacov povolal z Pakistanu, kde pusobil jako velvyslanec SSSR. Co se prizviska diktator tyce, je to otazka typologie a vkusu, do Mirka Dusina maji jiste otec i syn (jako vetsina vladcu v zemich byvaleho SSSR) velice daleko, s tim asi nikdo polemizovat nebude.

Co se Basajeva tyce, ma poznamka se tykala vhodnosti pouziti zjevne postfaktualniho vyroku k vyvraceni neexistujici teze o nabozenskem konfliktu. Btw., pokud vim, Basajev a spol. opustili „nedobytnou“ Susu znechuceni tim, ze nikdo nechtel bojovat.

Co se tyce polemiky nad tim, kdo je spatny a kdo dobry v karabchske patalii (kdo utocil a kdo se branil), historek na tema „Kdo si to vlastne zacal“ existuje stejne mnozstvi jako jejich vypravecu.

Od: GLUM

GLUM — Mon, 02 Jul 2007 11:55:51 +0000

to Petr Kostohryz (3)
Arménská strana to vidí ještě jinak, např. [http://budapest.sumgait.info/khojaly/civilian-ca], težko soudit, srovnání se Srebrenicou mi přijde hodně příkré. Srebrenica byla obklíčena dlouhou dobu, nekladla odpor, a k masakru došlo zcela záměrně a s chladnou hlavou, zde se vše dělo dynamicky v průběhu bojové operace za naprosté tmy. Arménský útok byl oznámen a arménské síly ponechaly koridor pro ústup civilního obyvatelstva. Arménská strana tvrdí, že se střílelo za tmy a ustupující azerské jednotky palbu opětovaly. Vyvražďování civilního obyvatelstva nikdy nebylo arménským způsobem boje a tento incident bylo to poslední, co si arménská diplomacie mohla přát. Žádná hezká válka ovšem neexistuje a těch omylů byl víc.

Myslím, že ani Stěpanakert nezpochyňuje azerské hranice, jde mu jen o to, aby Baku uznalo připojení Karabachu v sovětských hranicích k Arménii – právo na sebeurčení. To lze srovnat s postojem Izraele k jím okupovaným územím.

O5, srovnávat Arménii a Abchzií :-/