Komentáře: 529 let funkční protokol

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Sat, 08 Nov 2008 12:51:49 +0000

Váš zájem mě těší,
docela zajímavý pramen, který půvabně mísí matematiku, historii a politologii je [http://www.hpl.hp.com/techreports/2007/HPL-2007-] Je to anglicky, česky nic takového neexistuje.

Od: Pudlák

Pudlák — Sat, 08 Nov 2008 12:51:17 +0000

Velmi zajímavé,
dávám karmu!!
Nějaký pramen, pro zájemce o další studium?

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Sat, 08 Nov 2008 12:50:49 +0000

Díky, to abych si rovnou udělal
doktorát z historie :-). Jak vznikl tento systém? Benátky podle všeho celkem pozvolna přecházely z římské správy (pozdějí jako součást Východořímské říše), moc pramenů o tom nemáme, první mě známý pořádný „moderní“ (tj. ne starověký) pramen představuje Benátská kronika, tj. kniha z doby cca kolem r. 1000, ale v té době už Benátská republika existovala pár set let. Tj. jsou to spíš legendy než skutečné letopisy. Ale společného s Řeckem mají Benátky to, že se v obou případech obávali nástupu nějakého despoty, který by snad ještě mohl založit despotickou dynastii. Jo, Dubrovnik, člověk by ani nevěřil, že dnes slovanské město může mít takovou historii („tehdá, když Avaři a Slované rozvrátili římské město EPIDAVRVS, podařilo se části jeho obyvatel utéci a založili na skalnatém (tehdy ještě) ostrově Laus nové, bezpečnější sídlo… 🙂 ). Ale z pohledu Benátek to byl jasný škůdce, který se paktoval se všemi jejich nepřáteli v čele s Turky. O politicdkém systému

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sat, 08 Nov 2008 12:50:14 +0000

Skvělé. Věděl jsem z knihy
o Tizianovi nebo kdovíodkud, že tam byl složitý systém, ale nic víc. Tohle je opravdu paráda. Ale když už jste se do toho pátrání pustil – nemáte chuť najít prameny, jak ten systém vznikl? Protože to je stejně důležité jako systém samotný, možná že i kapánek důležitější – tedy co se týče autorova záměru typu vol los :-). Bylo to tak jako kdysi v Aténách, že prostě nebylo zbytí – a tak se „dal“ (kdoví, jak to bylo, že?) osud státu do rukou nějakého „jednoho moudrého“, ať už se jmenoval Solón nebo Drakón? Jak k tomu došlo? O tom bych si chtěl přečíst. ////

A taky by mne analogicky zajímal osud politického systému městského státu Dubrovník. Tam namísto doživotního dóžete volili losem snad x-měsíčního vládce. A taky to fungovalo strašně dlouho. Možná vládli úředníci, ale veškerá rozhodnutí kontrasignoval jeden zcela nezávislý člověk…

CtrlA, CtrlC ach jo… Díky.

Od: jams

jams — Sat, 08 Nov 2008 12:49:36 +0000

Paolo, Paolo!
To s tím celoplošným obyčejovým právem se mi trochu nezdálo, tak jsem nahlédl do knih a tam našel: 1865 byly vydány základní zákoníky Itálie. Obchodní a občanský zákoník vycházely ze starších zákoníků Sardinského království (1837 občanský a 1842 obchodní) a vědomě přejímaly francouzské vzory. Tomu losování mezi saniťáky samozřejmě věřím, stejně tomu, že není stanoveno žádným zákonem, ale je to osvědčená zvyklost, obdivuhodně rozumná zvyklost. 🙂

Od: yogumin

yogumin — Sat, 08 Nov 2008 12:49:04 +0000

Paolo, 50/50 jeste neznamena,
ze je to spravedlive. Musel bys do toho zapocist i nabehane vzdalenosti. Je rozdil bezet v cele nositek 200m nebo 3km.

Od: Paolo di Trieste

Paolo di Trieste — Sat, 08 Nov 2008 12:48:33 +0000

Díky, yogumine, Tvoje poznámka
je samozřejmě velmi relevantní, byť, jak my, zaměstnanci italských koncernů dobře víme, úzké uličky nejsou žádnou zvláštní výsadou Benátek, ještě užší je mají kupř. ve Veroně, Terstu či Palermu. Snad jen Řím, že už ve starověku tolikrát vyhořel umožňuje větší nasazení dvoustopých vozidel (všimni si, jaxou Fiaty titěrné, to není žádná náhoda!). Ale ani ty nebudeš vědět, že podle starého toskánského zvykového práva, které koncem 60. let 19. stol. zavedl italský král celoplošně, i ty žolíci (benátsky se jim říká doslova xolici (čti se [z]) mezi sebou přikaždém výjezdu (či v jejich případě spíše výběhu) LOSUJÍ, kdo z nich poběží na jaké pozici. Díky teorii pravděpodobnosti to dlouhodobě vychází 50:50, což je spravedlivé, protože jak jistě můžeš sám potvrdit, prodírat se italským davem není žádná slast a drtivou většinu práce lokty a nohama (odkopávání pletoucích se) musí zastat čelní saniťák, tzv. cello, zatímco zadní zvaný capo si jen běží.

Od: yogumin

yogumin — Sat, 08 Nov 2008 12:48:01 +0000

Kdysi jsem v uzkych ulickach
Benatek uslysel houkani sanitky. Rikal jsem si – kam se sem asi muze vejit sanita? Najednou kolem me probehli dva zolici s nositky. Na hlavach meli modre majacky & houkajici sireny. Mohlo by se zdat, ze tady ta historka nesouvisi s povidanim Gluma. Nicmene pravy opak je pravdou.

Od: Petr Pavlas

Petr Pavlas — Sat, 08 Nov 2008 12:47:28 +0000

Podobná kombinace losu
a volby vypadá jako jediné reálné řešení.

Od: marek

marek — Sat, 08 Nov 2008 12:46:41 +0000

Díky moc, škoda,
že za tím přečteno nejsou aspoň 3 nuly. Protože od naších „představených“ neočekávám, že by to někdo četl.
Dík Marek