Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Finanční trhy: baila!

Už pár dnů chystám článek o eusocialitě. Příprava vyžaduje přečíst mnoho stran v širokém rozmachu od evoluce, přes včelařství, Rheu Silvii až po příslušnou sci-fi. Doufal jsem, že jej dokončím tuto noc, nedokončím, jednak je ještě příliš mnoho věcí, které bych si před jeho dopsáním měl přečíst, jednak musím nedřív reagovat na včerejší tanec na světových trzích a ještě horký článek Aleše Tůmy. Laskavý čtenář se může těšit na neobvyklé: 1. můj článek psaný spatra, což je věc, kterou dělám jen v náhlém hnutí mysli, tedy řídkakdy a 2. na trochu liberálně-liberální polemiky.

Financiero, baila! Tanči, brouku finančníku! Ta špetka španělštiny je záměrná, a to hned ze dvou důvodů. Jednak si živě představuji, že mnoho amerických hypotečních klientů, kteří teď nejsou schopni splácet svou (nebankovní) hypotéku, hovoří právě tímto krásným jazykem, jednak tanec, který nastal na finančních trzích, není žádná jednoduchá anglosaská čtverylka, ale pořádná hispánská divočina plná vášně a těžko předvídatelných tanečních variací. Dokonce i já jsem si do včerejška namlouval, že Amerika není navzdory jasnému varování Mňágy & Žďorpu za rohem, ale za mořem a že by nás snad tentokrát mohlo pominout. Jak naivní, nemá snad můj vlastní zaměstnavatel portfolia plná zaoceánských cenných papírů? Podobně je to i naopak a když teď došlo k vytřepávání dolů hučících akcií, nemohlo se to vyhnout ani malé pražské burse. 5,52 % – to je pokles bursovního indexu PX 50. Pokud jste průměrně úspěšný institucionální investor držící ve svém portfoliu české cenné papíry za miliardu, stál vás včerejšek na PSE 55 milionů korun.

Akcie padají, výnosy dluhopisů padají, kursy většiny měn padají (za oceánem tvoří podstatnou výjimku jen), dokonce i ta mizerná ropa šla dolů (v Londýně včera o celá 4 % na nejnižší cenu od června ve výši USD 68,90 za barel (což je mimochodem cca 8,90 Kč za litr, doprava a zpracování nemají dramatický vliv na výslednou maloobchodní cenu benzínu nebo nafty, ty desítky korun na litr, které platíme navíc, jsou daně)) a zlato nevědělo, co si o tom všem myslet. Aby to ale nebylo tak jednosměrné, hnula se včera s podobnou razancí i česká koruna. Ovšem opačným směrem: poté, co se náš Rocky celé dlouhé dny neslaně nemastně plácal mírně nad 28,00 za euro, včera do toho praštil a dostav se během pár hodin až na hranici 27,49, skončil po mírné večerní korekci na 27,56. V této souvislosti není nezajímavé, že dosavadní historické maximum koruny vůči euru z konce loňského roku činí 27,41, ještě jeden takový den a koruna ho překoná. Jsem docela zvědav, jestli si ještě ti syčáci z Plodinové bursy (dnes ČNB), kteří nám nepřímo zdražili hypotéku těsně před podpisem o celých 60 bsp (0,60 % p.a.), troufnou dál hnát úrokové sazby nahoru. Správně, Rocky, jen do nich! Ty a "zlé" maloobchodní řetězce jste jedinou protiinflační nadějí českého spotřebitele. Ostatně na dovolenou se letos stejně dřív než někdy v září nedostaneme, tak to bude aspoň levnější.

A jsem u toho: ústřední banka. Zcela nechápu posedlost lidí kolem Liberálního institutu touto institucí, coby hlavním pekelníkem státu. Kolegovi Tůmovi navíc v jeho článku poněkud činí problém rozlišovat mezi vládou a ústřední bankou (o senátu ani nemluvě). Což mohla být pravda v Československu ve dvacátých letech, kde původně vykonávalo funkci ústřední banky ministerstvo financí, rozhodně ale ne v USA ani v dnešní ČR. Ano, také si umím představit lepší řešení než je ústřední banka. Ovšem, stojí-li nás dnes činnost této instituce pár procent ročně (inflační daň), nebylo by mnohem prospěšnější se nejprve zabývat činností vlády, která nás stojí o řád více (všechny ostatní daně de iure i de facto (tzv. pojistné atd.))? To mi přijde podobné jako zanícené poukazování na to, že máme příliš štědré výdaje na jednoho z dvou set poslanců ve Sněmovně v situaci, kdy se naše ekonomika vinou pštrosí politiky všech dostavadních vlád vesele šine do důchodové černé díry.

Reklama

Zrovna v tom americkém případě, kde nebankovní subjekty dlouhodobě, ve velkém a zcela nesmyslně cpaly ve hypotéky lidem, kteří je vůbec neměli dostat, bych spíše řekl, že by tam byla na místě trocha regulace. Aby to bylo osobnější, ještě večer mi volala banka, s níž připravujeme financování s raz, dva, tři… no, těch nul je tam srovnatelně s rozpočtem menšího ministerstva, že to řešili celý den a že smlouvu, která je před podpisem, nemohou za stávající situace bez podstatné změny podmínek podepsat.  Právě s těmi stávajícími podmínkami to dávalo smysl a tak nám to i před pár dny schválilo naše představenstvo. Po včerejšku můžeme více méně začít znova, lhůty přitom běží, seznam plánovaných investic se prodlužuje… řeknu Vám upřímně, že mi to jako treasurerovi život nijak nezjednodušilo. Ale alespoň se snad učím pořádně tančit. Ψ