Nechť laskavý čtenář nepodceňuje investice a nakládání s kapitálem, ať už je jakýkoliv, neboť je psáno: "Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu. Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek; jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět. Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě. Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána. Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat. Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.' Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.' Přistoupil ten, se dvěma hřivnami a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.' Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.' Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš co ti patří.' Jeho pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal. Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven! Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'" (Matouš 25,13-30).
Kdo rozumně nakládá se svěřeným majetkem, má dobré předpoklady, aby rozumně naložil i své svým aktivem nejcenějším, tedy životem. Kdo se bojí, nesmí do lesa, kdo se bojí vodou jít, nespatří svobodnou zem a zůstane mu jen hnědé kaliko. Kdo se bojí zemřít, propadne smrti. Dokonce i takový ateista, jakým je Jaromír Nohavica, se bojí marného života. Má recht.
Také potravinové komodity lezou nahoru, geniální nápady vlád a komisí vyrábět z jídla palivo (kukuřice, třitina, olejniny), ať to stojí, co to stojí, jsou jen další, rafinovanější dotací zemědělcům. Co si v také situaci počít laskavý čtenář RB coby investor? Pokud mu nestačí pouhá sázka na Rockyho, teda na další posilování české koruny alias CZK vůči zbytku světa (autor vlastní děkovný dopis samotného Ivana D.), což je mimochodem velmi pohodlné, protože tam v případě v tuzemsku usazeného našince stačí prostě nedělat nic, může se vrhnout do nějaké té akciové divočiny. Ovšem pokud nemá kuráž na nákup akcií AAA Auto Praha, což je sázka na to, že si při dnešní prachmizerné tržní kapitalizaci tohoto emitenta nějaký velký investor skoupí kontrolní balík a akcie stáhne z veřejného obchodování na burse, přičemž bude muset vyplatit minoritní akcionáře (tzv. "squeez-out", doslova "vymačkání", ale to probíhalo spíš u nás v divokých letech devadesátých) průměrným kursem za poslední rok – což zní při emisi nad padesát a současném kursu beznadějně pod dvacet lákavě, jsou zde ještě ty komodity.
Komodity nejsou narozdíl od akcií a obligací cenné papíry, ale prostě klíčové suroviny, které jsou také – a to ve standardizované podobě a jakosti – obchodovány na světových bursách: největší světové komoditní bursy jsou v Londýně, Chicagu, New Yorku, Bombaji, Dalin (v Číně – správný český přepis toho města neznám) a Paříži (Euronext). Dokonce i nebožka naše předválečná Anežka Plodinová-Bursa byla jednou z nich – nyní zabráno zdejší ústřední bankou. Ale zpět ke kakaovým bobům: komodity můžeme rozdělit na tzv. tvrdé (hard commodities) a měkké (soft commodities). Mezi ty první počítáme zejména tzv. "energie", tj. především ropu, zemní plyn a jejich deriváty (tj. opce: právo, ale nikoliv povinost uzavřít v budoucnu předem dohodnutý obchod a future: totéž bez možnosti budoucí obchod neuzavřít a tisíce kombinačních konstrukcí postavených na těchto základních prvcích na nejrůznějších podkladových aktivech), dále kovy běžné (ocel, hliník, měď atd.) i drahé (zlato, stříbro, platina, paladium), chemikálie jako je PVC atp. Hlavním rysem "měkkých" komidit je jejich obnovitelnost. Na světě není konečné množství kukuřice, zázvoru nebo bavlny, po jehož sklizení by tato komodita prostě došla. Logika chování jejich kursů je tedy odlišná (vedle velikosti sklizně zde samozřejmě hraje svou roli i velikost zásob – zemědělské komidity se skladují obtížněji, dráže a lze je skladovat jen po určitou omezenou dobu – nic z toho u takové mědi nehrozí), a protože je mnohem závislejší na počasí, vedla dokonce ke vzniku zvláštních komodit zvaných počasové deriváty (weather derivatives), které obvykle řeší teplotu, sněžení, mráz nebo vichřice v určitých oblastech (v daném měsíci bude/nebude teplota vyšší/nižší než x °C atp.). Což je nádhera: podkladovým "aktivem" u těchto derivátů je něco, co samo o sobě žádnou hodnotu nemá – tedy počasí.
Zemědělci se tak mohou nákupem příslušných počasových derivátů zajišťovat proti případnému nepříznivému vývoji počasí (např. sadaři proti březnovým mrazům). Že je pro českého farmáře mnohem výhodnější vytáhnout peníze ze státního a evropského rozpočtu, je nasnadě. To jeho kolega vlekař by o tom už úspěšně mohl uvažovat, ale vraťme se ke komoditám. Bylo by hezké vsadit třeba na současný čínský hlad po kukuřici a "jít" do této komodity, tj. nakoupit nějakých pár tun zrní. Háčků, či rovnou háků je zde hned několik: vysoké fixní náklady: abyste nakoupili za cenu, která nebude maloobchodní, ale skutečně světová, musíte do komodity investovat min. v řádu milionů korun. Kterýmžto obnosem běžný smrtelník nedisponuje. I pokud by disponoval, vydává se v šanc vysoké volatilitě (tj. náchylnosti ke změnám kursu) komodity a dále mají komodity jako jediná třída investičních aktiv ještě jednu nepěknou vlastnost: investice do nich nesou pouze kapitálový výnos, tj. rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Žádné nájemné jako u nemovitostí, žádné dividendy jako u akcií, žádný kupón jako u dluhopisů.
Přesto Glum pro své čtenáře vyčmuchal komoditu, do které mohou jít již se třemi tisíci v kapse. Není to pochopitelně napřímo do komodity jako takové, ale do investičního fondu, který je na ni docela dobře navázán. Čestně prohlašuje, že jiný takový, ani srovnatelný fond u nás není, důkazem mu budiž i tento link (ano, třeba Atlantik nabízí investice do komoditního fondu, ale jen pro tzv. kvalifikované investory, tj. máte-li na ruce přes 750 tisíc eur, tak chutě do toho), že hospodaření této malé dcery Glumova zaměstnavatele se v jeho finanční hodnocení opravdu nijak projevit nemůže. Je to jen a jen odpověď na řečnickou otázku, co by Glum dělal, kdyby měl na ruce nějaké volné peníze. Ano, šel by a koupil by si (možná to ještě udělá i své hypotéce navzdory) tuto mušku jenom zlatou, tedy Zlatý fond ČPI. Tento fond investuje přímo do komodit celkem 40 % svých aktiv, z toho tři čtvrtiny do zlata (GS Commodity Indices Spot) a zbytek do stříbra (Silver Spot Index). Dále do akcií zlatých těžařských společnosti (Amex Golb Bugs Index) – 30 %, 20 % do dalších komodit (Reuters/Jefferies CRB Index) a zbývající desetina jde na peněžní trh (deposita-týdenní PRIBID).
Za normálních okolností se takový fond chová jako dost nudný patron, akciová porce není nijak výrazná, a vybírají si ho spíše konzervativnější jedinci, kteří vědí, že zlato nerezne a jeho světové zásoby jsou velmi omezené. V současné situaci se z něj ale stal investiční drak, který měl za poslední tři měsíce výkonnost téměř 14 % (údaj k 19. 3., v přepočtu 56 % p.a.) a to už zahrnuje výraznou korekci zlata v posledních dnech. Navíc není reálné si myslet, že by snad americká krize byla u konce. A v této situaci reálná aktiva jako je zlato, jasně porážejí aktiva papírová v podobě akciových (i dluhopisových) indexů. Zlato má navíc tu krásnou vlastnost, že si žije svým vlastním životem a je na akciových trzích velmi nezávislé.
Jakási závislost mezi zlatem a akciemi ale přece jen existuje. Pokud si vytvoříme graf, který bude ukazovat poměr mezi hodnotou indexu Dow Jones a cenou zlata, zjistíme, že poslední ukončený cyklus započal Velkou krizí, poměrná hodnota Dow Jones vůči zlatu vrcholila závěrem šedesátých let minulého století a zřítila se na své historické minimum po ropných šocích v 70. letech. Od té doby znovu dlouhodobě rostla až zhruba k přelomu století, od kdy začala opět klesat. Je-li tato křivka klesající, je samozřejmě výhodné nakupovat reálná aktiva jako zlato nebo nemovitosti a od akcií toho mnoho nečekat. Z této technické analýzy pak plyne, že by cena zlata mohla růst až k hodnotě 2455 dolarů za trojskou unci!! To sice na první pohled vypadá fantasmagoricky, ovšem po zohlednění inflace to zhruba odpovídá ceně zlata z r. 1980, kdy skončil předchozí cca padesátiletý akciovo-zlatý cyklus. Aby si laskavý čtenář udělal obrázek, jaký růstový potenciál podle Gluma zlato v současnosti má, uvedu jen jediné číslo: poslední closing price byla: 953,9 dolarů. Tedy s velkou rezervou můžeme v následujících letech až desetiletích celkem realisticky očekávat zdvojnásobení ceny zlata (ve stálých cenách, tj. bez ohledu na inflaci).
S tím se pojí ještě jedna maličkost: dolarově výnosy Zlatého fondu jsou ještě mnohem výraznější než po přepočtu na koruny, v nichž je fond denominován. Lze s velmi slušnou dávkou pravděpodobnosti očekávat, že dolar nebude oslabovat donekonečna a že tedy na následujících letech fondy vydá svým investorům nejen poklad skrytý ve zlatě, ale i na "efixu", tedy v současném levném dolaru – korunová cena zlata je samozřejmě součinem obou hodnot.
Krátkodobě lze přes občasné korekce čekat další růst ceny zlata. Protože proč? Protože šílený Fed, jsa tlačen nemovitostní a jí vyvolanou úvěrovou krizí, cpe snižováním sazeb a repy do americké ekonomiky neuvěřitelné množství peněz (nyní růst peněžní zásoby cca o 18 % p.a.!). A to se nemůže neprojevit na růstu cen reálných aktiv jako je zlato. Dlouhodoběji nelze čekat kulminaci ceny zlata dříve než zhruba v letech 2011-12, ale dost možná i citelně později. Glum přeje laskavému čtenáři radost z jeho zlaté investice. Ψ