Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Habaďůra nebo průlom?

Je to už přes půl roku, co tu psal Pavel Hacker o poněkud rozpačitých začátcích finanční instituce, která se už pár dnů honosí nově přiděleným směrovým kódem 6210. Co si myslet o její nabídce vedení účtu bez poplatků a o kreditním úroku 3 % p.a.? Je to habaďůra, nebo toužebně očekávaný průlom do oligopolu českého retailového bankovnictví? A kdo se vlastně skrývá za těmito provokativními nabídkami?

Ona DE IURE žádná mBank ani neexistuje. Ta instituce se jmenuje BRE Bank S.A. a to, co se skrývá pod poněkud tupě nepočeštěnou obchodní značkou, je jen její česká organizační složka, která u nás smí poskytovat bankovní služby v rámci toho, čemu se hezky evropsky říká "režim jednotné licence". Znamená to, že kterákoliv banka licencovaná v kterékoliv členské zemi EU není závislá na idiotech z pražské plodinové bursy, kteří tuším od případu tehdejší Midland (nyní HSBC) nevydali jedinou bankovní licenci. Zatímco příchodu čistě korporátních bank typu Fortis nebo Tokyo-Mitsubishi si běžný český smrtelník těžko vůbec všimnul, BRE Bank S.A. alias mBank jej může bezprostředně zajímat. Polská BRE Bank S.A. není na českém trhu úplným nováčkem, již delší dobu je 50% spoluvlastníkem sultánů českého factoringu s více než čtvrtinovým podílem na našem trhu, ale přímo v bankovnictví zde zatím nepůsobila. Sama BRE je vlastněna německou společností Commerzbank Auslandsbanken Holding AG, což je 100% dcera Commerzbank AG, která se ráda označuje za druhou největší německou banku po Deutsche, ale mnohem přesnější by bylo mluvit o druhé největší neměcké korporátní bance (protože např. DZ).

Ale snesme se zpět do stojatých mělčin českého bankovního rybníčku, jehož vody se chlapci a děvčata z mBank snaží rozvířit. Mají zatím jen tři ucelené produkty, a to běžný účet, spořící účet a hypotéku. Mrkněme se tedy, jak ostré jsou první tři zoubky mladého dravečka. Tak tedy běžný účet zvaný opět dosti nečesky mKONTO. Marketingová dělostřelecká příprava prodejce praví, že jeho založení a vedení, jakož i platební karta Visa Classic (to není ta úplně nejlevnější ryze elektronická), tři výběry z bankomatu měsíčně včetně zahraničí a všechny platby (včetně trvalých příkazů) jsou ZDARMA. Trošku shocking i pro otrlé. Kreditní úroková sazba ve výši 0,3 % p.a. nijak ohromující není, ovšem výběry z bankomatů v zahraničí jsou údajně skutečně zdarma. Hm, hm, ostatně, nemůžu si vzpomenout, kdy jsem naposledy vybíral peníze v zahraničním bankomatu, jo, na podzim v Bratislavě, ta tisícikorunáčka mě za 150 českých korun přišla dost draho, o kursovém spreadu ani nemluvě. Že by teď BRE přišla a zaplatila ten poplatek Tatrabance za mě? To mi nějak nevychází, ale budiž.

Další produt je tak prostinký, že si tak honosné označení snad ani nezaslouží. Říkají tomu poněkud podivně mMAX a pravým jménem je to prostě kreditní úroková sazba, a to v provokativní výši 3 % p.a. To je o 50 bps (půl procenta p.a.) nad dosud rekordním ING KONTEM. V situaci, kdy se např. dnešní overnightová úroková sazba na koruně pohybovala kolem 3,50 % p.a. je to pro banku stále ještě slušný byznys, zvláště pokud jako mBank minimalizuje náklady prostřednictvím internetu a pokud očekává tak jako většina subjektů na trhu další růst úrokových sazeb. Hrátky s jedním či dvěma promile nikoho nepřesvědčí, ale 3 procenta, to už je z pohledu retailového klienta slovo do pranice.

Reklama

A do třetice všeho dobrého je tu mHYPOTÉKA. Vyřízení zdarma, stejně jako zřízení a vedení úvěrového účtu (např. u eB nebo ČS 150 Kč p.m., strop na vstupní poplatek je tuším u ČS 25,000 Kč). Dále možnost kdykoliv hypotéku částečně či zcela splatit bez penalizace a pohyblivá úroková míra. Zůstatek na běžném účtu se započítává a snižuje úroky počítané bankou k tíži klienta. Pohyblivá úroková míra je v čase rostoucí inflace i úrokových sazeb výhodná spíše pro banku, která si tak může fixovat svůj výnos z úvěru. A započítávání kladného zůstatku na účtu je jen důsledkem možnosti kdykoliv bez poplatků provést mimořádnou splátku. Ostatně: u hypotéky stejně nejvíc záleží na úrokové sazbě.

Může vůbec takový model (v hrubých rysech) bezpoplatkové banky fungovat? Je na českém trhu prostor pro tolik bank? Samozřejmě že ano, psal jsem tady už před časem o tom, že před válkou v Československu působilo řádově více bankovních domů než dnes. Ostatně retailové bankovnictví stojí na dvou nohách: jedna se jmenuje kreditní karta a druhá hypotéka. Vše ostatní je z pohledu ziskovosti banky v podstatě zlo nutné k tomu, aby si u ní klient vůbec otevřel účet. mBank to jistě nějakou dobu ustojí na jedné noze. A její budoucnost? To je model, který už jsme tu více méně zažili v podobě bývalé Expandia banky, která se posléze v rukou České pojišťovny změnila na eBanku, aby byla s velmi slušným ziskem prodána Raiffeisen, která ji dnes v podstatě pozřela a jediné, co zatím(?) zbylo, je nejen u nás dosud nepřekonaný e-banking (včetně plnokrevné verse pro PDA). Ten je ale tak dobrý, že jako klient prozatím snesu zhoršující se černožluté podmínky a účet nezměním. mBank samozřejmě časem taky získá svých pár procent českého trhu, přijde rozčarování z nefunkčnosti kioskového obchodního modelu a bude se budovat "kamennější" pobočková síť, přijde segmentová expanze do oblasti SME: to vše můžeme číst už dnes na stránkách mateřské varšavské banky, místní pracovníci jsou evidentně jen překladatelé v širším slova smyslu, budiž jim i jejich klientům tedy přáno, aby se toho v překladu ztrácelo co nejméně.

Aby byly její stránky co nejvíce trendy (sic) a cool (sic) a vůbec, zřídila si nová bankovní štička na svém webu i blog . Už první nahlédnutí však musí nutně a notně zklamat každého, kdo by čekal nějaký novátorský počin. Vybraný manažírek banky tam prostě dělá "lidové" PR. Na přiložených fotografiích lze číst hesla jako "banky jsou dinosauři". Dost mi to připomíná interní i externí propagadnu dnes již B týmem ČS zombiované eBanky. Přesto věřím, že z pohledu českého klienta povane od Baltu svěží vítr. Navíc lze očekávat, že ani další regionální hráči si nenechají rostoucí český retailový trh ujít. Jedním z prvních, kteří přijdou na "evropskou licenci", může být třeba pro Čecha zcela nečekaně silná a expandující maďarská OTP. Kromě toho se dá očekávat, že private banking některých korporátních bank působících na českém trhu se bude postupně blížit i alespoň české vyšší střední třídě. mBank není ani radikální průlom, ani žádná habaďůra, je to jeden z kamínků pomalu vznikající mozaiky, která postupně vytvoří bankovní prostředí příjemné a pozorné i k nám, obyčejným lidem z ulice. Ψ

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama