Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Neforma

Tzv. reforma veřejných financí bude nejvýhodnější pro zaměstnance s hodně nadprůměrným platem a/nebo pro rodiny s dětmi. V obou případech současně jsem poměrně extrémním reprezentantem daných skupin. Zaměstnanců, kterých by se dotkl velmi vysoký strop pro placení tzv. pojistného, tedy hlavní části daně z příjmu, i rodin se čtyřmi dětmi je u nás jako šafránu. Poločistý (bez započtení zvýšení snížené sazby DPH) příjem naší domácnosti by tak měl vzrůst o více než deset tisíc měsíčně. I přesto považuji reformu za trapnou hru s čísly, z níž nula od nuly pojde. Proč? 

Kde se skrývá ďábel
Protože reforma neřeší zásadní věci. Představuje jen nikam nevedoucí tanec mezi vejci, aby se pravicový volič nažral alespoň očima: „rovná 15% daň" vypadá na pohled hezky, a křehká koalice v barvách tanzanské vlajky zůstala celá. Nejtěžším kamenem na krku české společnosti jsou obrovské státní výdaje, i letos hodlá český stát spotřebovat rekordní částku: 1.040.777.420.000 Kč, slovy jeden bilion čtyřicet miliard sedm set sedmdesát sedm milionů čtyři sta dvace tisíc korun českých. Tolik peněz nás daňových poplatníků by měl letos pohltit stát, aby všechno fungovalo alespoň tak mizerně jako dosud. Dříve nežli o cokoliv jiného měla tedy vláda usilovat především o snížení výdajů státního rozpočtu. Což především znamená radikálně reformovat důchody, nejlépe je dlouhodobě úplně vytěsnit ze státního rozpočtu, a stejně radikálně snižovat počty úředníků. Podle údajů ČSÚ jen mezi lety 1993 a 2001 vzrostl zaměstnanců české veřejné správy z 96.477 na 142.399, tj. téměř o polovinu. Snižovat daně, nebo s nimi dokonce jen hrát na škatulata hejbejte se, je snadné. Skutečná hydra se neskrývá v příjmové stránce rozpočtu, ale v jeho výdajích. Nehodlá-li je tato vláda skutečně začít snižovat hned, tím spíše to neudělá později, až se budou blížit volby.

Kalouskova rétorika a Kalouskova skutečnost
Co říká páně Kalouskova prezentace změn v oblasti tzv. reformy? Jejími hlavními body jsou:

  • těžiště na výdajové straně, tzv. výdajová opatření mají v letech  2008 až 2010 snižovat výši výdajů státního rozpočtu postupně o 5,3 mld., 11,4 mld. a 16,8 mld. korun, což sice zní uším běžného občana jako rajská hudba, ovšem onen pětimiliardový pokles ve skutečnosti nepředstavuje nic víc než celkem zanedbatelnou polovinu procenta celkových výdajů státního rozpočtu
  • postupné snížení daňové zátěže: daňová kvóta se ve skutečnosti proti současnému stavu prakticky nezmění, žádný pozitivní impuls pro ekonomiku jako třeba v případě skutečných reforem Dzurindovy vlády na Slovensku tedy rozhodně nehrozí
  • reforma důchodového systému – nikde žádnou skutečnou důchodovou reformu nevidím, o odstranění neudržitelného průtokového systému současná vláda vůbec neuvažuje, sjednocení odchodu do důchodu na 65 letech nic nemění na tom, že moje generace žádné důchody nikdy neuvidí – a ještě ani pořádně nedostane šanci si na stáří našetřit z vlastních peněz, bez radikální reformy nás současný důchodový systém hospodářsky spolehlivě zničí, jen tři čísla ilustrující dynamiku tohoto mandatorního výdaje: v r. 1999 šlo ze státního rozpočtu na důchody 176,0 mld., v roce 2005 už 247,4 mld. a plán na letošní rok činí 280,3 mld., tj. jedná se o meziroční nárůst o více jak 13 %!
  • reforma zdravotnictví – kde je? přitom by to bylo tak snadné – privatizovat nemocnice a zdravotní pojištění převést na ryze komerční bázi, přičemž těch pár procent opravdu chudých by dostalo peníze od státu přímo na sociálních podporách – o ničem takovém ale nezaznělo z úst vlády ani slovo
  • dodržování fiskálních pravidel – bez skutečných reforem se nejedná o nic víc, než o zbožné přání, které je dosažitelné leda tak alchymií ČSÚ, který při své přímé podřízenosti Úřadu vlády představuje jistě na vládě zcela nezávislý subjekt

Tomu málo, tomu nic
A jak souhlasí "reforma" s poměrně čerstvým volebním programem největší vládní strany?

Reklama

15% rovná daň – ano, o takové dani se v programu hovoří, nicméně o „superhurbé" mzdě, tedy čteno správně o ďábelské dani z daně, nebyla řeč
• vyšší odečitatelné položky – ano, ale např. na poplatníka nebo jím živenou manželku (manžela) je to měsíčně 2.070 Kč vs. slibovaných 6.000 Kč, tedy pouze 45 % slíbované částky, na 1. (a 4.) dítě mělo být 2.400, na 2. a 3. pak dokonce 3.600 Kč – skutečný vládní návrh je 870, což v případě naší rodiny představuje nepoměr mezi slibovanými 12.OOO vs. 3.480, což činí pouhých 29 % slíbované částky – že by to byli prorodinní lidovci, kdo by se domáhal omezení odečitatelných položek? Nebo dokonce pan Melčák, to se mi moc nechce věřit, spíš ODS prostě zase jednou lhala.
zrušení malých daní: pouze částečně, např. pro některé skupiny dědiců nebo příbuzných, výnosy z daně darovací, z převodu nemovitostí a dědické přitom už v r. 2005 činily pouze směšných 9 promile celkových příjmů státního rozpočtu a už tehdy představovala celá agenda pro ministerstvo financí ztrátovou činnost, po výrazném omezení potenciálních plátců těchto daní se bude jedat o nesmysl na druhou
• daňové přiznání na jednu stránku: velmi vtipné, návrh nejnovějších daňových tanců je zcela v souladu s dosavadním systémem české tisíce a jedné daňové výjimky, o tom, že by si někdo prostě jen vynásobil svůj hrubý příjem příslušným procentem a vyšla mu rovnou daň z příjmu, si můžeme i nadále nechat tak leda zdát
DPH: jednotná na 15 %, snížení mnohem častěji používané 19% sazby se nekoná, zvýšení té nižší ano, i nadále prostor pro tance mezi dvěma sazbami daně
• celý polistopadový vývoj České republiky by byl nemyslitelný bez zahraničních investic, pro slušné investory jsou přitom daleko důležitější než nějaké nesmyslné investiční pobídky vymahatelnost práva a pokud možno nekorupční prostředí – o reformě soudnictví a systematickém boji proti korupci vláda cudně mlčí
• zrovnoprávnění živnostníků se zaměstnanci: ODS to myslela opačně, ale i tak jsem jako zaměstnanec všema deseti pro, velmi rád bych si odečítal od základu daně stejné položky jako živnostníci popř. OSVČ, nic takového se ovšem nekoná, na zaměstnancích i nadále zůstává nejtěžší daňové břemeno

Náš milý český Titanic se sice potápí, ale optimalizací výkonu čerpadel a jejich lepším rozmístěním můžeme jeho předsmrtnou křeč ještě o nějaký čas prodloužit. Kdo by řešil nějaké díry v podpalubí, je to tam plné ledové vody a teď jde hlavně o distribuci nedostatkových záchranných člunů. Skoro si říkám, že když už to musí být, bylo by možná lepší, kdyby ta zkáza proběhla rychle. Možná by se naši skalní konzervativci mohli poučit u novozélandských socialistů (Labour Party). Ti kromě privatizace a demonopolizace výrazně snížili daně (mj. také sjednotili sazbu DPH) i cla, omezili moc odborů a last but not least zavedli pro ministerské úředníky smlouvy na dobu určitou s přesně danými úkoly a pevně stanovenými rozpočty. Veřejné výdaje země se snížily ze 44 % HDP (u nás ještě vyšší, v r. 2003 přes 46 %) na 33 % HDP, což odpovídá Německu v r. 1960 nebo současným USA, a původní novozélandský schodek státního rozpočtu ve výši neuvěřitelných 10 % HDP se změnil v přebytek. Počet státních úředníků klesl z 88.000 na 34.000. Tehdejší premiér Roger Douglas prohlásil: "Vláda je tady pro daňové poplatníky a pro spotřebitele, ne proto, aby hájila zájmy různých zájmových skupin." Kéž by si jeho slova vzali k srdci čeští politici. Pokud by se snad v ČSSD měl nějakým nadřirozeným řízením osudu objevit nový lídr – neradujte se předčasně, pane Sobotko, vás jsem rozhodně neměl na mysli –  který by chtěl naplnit modernizační vizi bratra Paroubka tímto způsobem, nečinilo by mi velký problém hlasovat prvně v životě pro socdem. Nejde přece o to, jestli je kočka rudá nebo modrá, ale jestli chytá myši a chová se slušně. Ψ

Vybrané položky příjmů a výdajů státního rozpočtu

311,2 mld. soc.poj. (35,1 % cpsr)
164,8 mld. DPH (18,6 % cpsr)
103,6 mld. spotřební daně (11,7 % cpsr)
100,3 mld. dppo (11,3 % cpsr)
94,8 mld. dpfo (z toho 76,3 mld. ze závislé činnosti a funkčních požitků: 10,7 % vs. 8,6 %)
8,1 mld. daň darovací, z převodu majetku a dědická (9 promile cpsr)
1,2 mld. clo (1,4 promile cpsr)

771,6 mld. daňové příjmy celkem (89 % celkových příjmů státního rozpočtu)
866,5 mld. příjmy celkem

################################################################

346,6 mld. neinvestiční transfery obyvatelstvu (z toho 326,0 mld. sociální dávky 247,4 z toho důchody 37,6 %, 35,3 %, 26,8 % cvsr)
250,9 mld. neinvestiční transfery nevládním veřejným rozpočtům (27,2 % cvsr)
99,6 mld. neinvestiční nákupy a souv. výdaje (10,8 % cvsr)
86,4 mld. mzdové výdaje (9,4 % cvsr)
59,5 investiční transfery (6,4 % cvsr)
30,6 mld. neinvestiční transfery firmám a neziskovému sektoru
29,0 tribut EU (vyjma 0,1 mimo EU)
20,3 investiční nákupy

922,8 mld. výdaje celkem

(skutečnost 2005, zdroj: MFČR)