Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance určuje v § 2, odst. 1, že „hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství." Bankovní rada ČNB si toho je dobře vědoma a zoufale tančí mezi dvěma ohni. Podle zákona by přednostně měla hasit inflaci, ale košile je bližší než kabát a členy Bankovní rady nejmenuje nikdo jiný než president, který je „shodou okolností" i čestným předsednou ODS. A pravděpodobnost jeho nezvolení v nastávající volitelské šarádě je velmi nízká. Táž strana přitom vede vládní koalici, která si nic nepřeje méně než zastavení hospodářského růstu. Jak to tedy udělat, aby se vlk (ODS) nažral a koza (přijatelně nízká inflace) zůstala celá?
Legálně to řešení nemá. President členy bankovní rady nejen jmenuje, ale může je i odvolat. Zákon o ČNB sice pro forma tyto možnost omezuje jen na určité případy, ale, jak už je v kraji zvykem, znění zákona je dostatečně vágní, aby se do něj president vešel např. skrze střet zájmů, u guvernéra má pak president ještě volnější ruce, protože v jeho případě mu stačí k odvolání jen nijak nedefinované „vážné pochybení". Co tedy vymyslel tým současného guvernéra Zdeňka Tůmy, jehož druhé a ze zákona poslední funkční období končí v únoru 2011? I student prvního ročníku obchodní akademie bude mít přinejmenším nejasné tušení o tom, že cedulová banka nemůže emitovat oběživo do aleluja – aniž by tím vyvolala růst inflace. Tím spíše o tom ví guvernér Tůma a jeho lidé. Současně moc dobře vědí, že to funguje i opačně: pokud se množství peněz v oběhu sníží, stávají se vzácnějšími a inflace se tím brzdí. Jak ale může centrální banka snížit množství oběživa? Narozdíl od emisního kouzla, kdy papír přečarovává na peníze, v případě „demise" oběživa by za každou staženou miliardu musela komerčním bankám, popř. jiným subjektům zaplatit stejnou částku. V oběhu je dnes přes 300 miliard korun českých, docela drahá záležitost i pro ústřední banku.
Nebudu už dále chodit kolem horké kaše a řeknu rovnou, že se ČNB rozhodla vyzkoušet neotřelé řešení tzv. guerillové měnové politiky. Pilotní projekt proběhl nedávno: elitní agent centrální banky mající doklady na jméno František Procházka zmizel za poněkud podivných okolností z žižkovské počítárny agentury G4S Cash Services s 564 miliony korun. Ne náhodou jej policie nemůže dopadnout. Jak už jsem naznačoval výše, existují jisté vazby mezi ODS a ČNB – a kdo je ministrem vnitra? Zarážející je okatost, s jakou se policie „nedaří" lupiče dopadnout, akce ryze pro forma. Policie např. po dvou dnech (!) vyrazila obklíčit dům, v němž agent s krycím jménem Procházka oficiálně bydlel (!!). No napadlo by Vás to, jít se s ukradnými metráky bankovek schovat na adresu svého trvalého bydliště? Co se tedy ve skutečnosti stalo s oněmi 564 miliony? Už neexistují, byly spáleny v kotelně v pražské Senovážné ulici č. 3. Někdo může namítnout, že to všechno bylo stejně zbytečné, protože G4S už prohlásila, že škodu plně uhradí pojišťovna a peníze se tak stejně do oběhu zase dostanou. Nedostanou, protože neuhradí, to je jen zbožné přání okradené bezpečnostní agentury, krádež byla záměrně provedena tak, aby se na ni nevztahovalo pojištění pro případ zpronevěry, ČNB jen potřebuje, aby agentura (zatím) fungovala dál. Dále by šlo namítnout, že se jedná řádově sotva o dvě promile celkového oběmu oběživa. To byl ovšem jenom pilot, ČNB po úspěšném zvládnutí pilotu chystá hlavní akci v průběhu vánočních svátků, kdy má být napadena jiná počítárna bezpečnostní agentury, kde v té době budou rekordní předvánoční tržby.
Bezpečnostní agentury svážejí hotovostní tržby z maloobchodní sítě každý den, i o sobotách, nedělích a státních svátcích. V rámci své interní logistiky postupně shromažďují sebranou hotovost z celé republiky do svých počítáren v Praze a Brně, kde se odvody kontrolují, přepočítávají a znovu balí dle požadavků ČNB, aby byly následující den odvedeny na hotovostní účty příslušných komerčních bank u ČNB. ČNB ovšem nepřetržitě rozhodně nepracuje, agentury a banky tak vždy musejí čekat na dopoledne následujícího pracovního dne, do té doby musejí hromadit hotovost na svých počítárnách. Jediný pohled do letošního kalendáře ukazuje, jak ďábelský je tento plán: poslední pracovní den před vánoci je pátek 21. prosince, kdy budou odvedeny do centrální banky tržby za čtvrtek 20. 21., 22., 23. a 24. prosince čekají všichni obchodníci historicky nejvyšší tržby, které se budou hromadit v několika málo objektech dvou bezpečnostních agentur (na českém trhu je celá řada bezpečnostních agentur, ale po odchodu jednoho subjektu a sloučení dvou dalších (kterým vznikla právě G4S) zde zůstaly pouhé dvě bezpečnostní agentury, které současně vedle ostrahy a jiných služeb poskytují i svoz a zpracování hotovostních tržeb). Navíc i 25. a 26. jsou svátky a všechny ty miliardy bude možno odvést (a odvézt) do ČNB až 27. prosince dopoledne. Případný útočník tak může velmi svobodně volit čas a místo útoku s jistotou, že v napadeném objektu bude až o jeden řád více hotovosti než obvykle.
Počítárny jsou pochopitelně nadstandardně zabezpečené objekty. Ovšem, jak ukazuje několik úspěšných útoků ze světa, s tím, že by zdí do ulice, jakkoliv nakrásně bez oken a zpevněnou, projel padesátitunový těžký terénní náklaďák, na jehož korbě bude početná posádka vybavená automatickými zbraněmi, se moc nepočítá. Inflace pak bude skutečně zkrocena, a to přímo centrální bankou (zas bude v Senovážné čím topit), ovšem nikoliv na účet centrální banky, anobrž na účet napadené agentury a jejích klientů. ČNB pak ve spolupráci s ministerstvem vnitra předhodí veřejnosti pár obětních beránků. Jingle bells, jingle bells, jingle all the way… Ψ
Upozornění autora: tento článek je science fiction.