Co eště čekáš? Čekals na mě u zastávky. Vozils mě do drahejch restaurací. Autem, na jaký se nezmoh nikdo z naší čtvrti. Dávals mně peníze, abych nemusela zůstat u našich. Lhals mi. Povzbuzovals mě. Spals se mnou. Byls jinej. Měls svaly a pár šedivejch vlasů. Motorku dražší než tátovo auto, na kerý sem dostávala závrať. Vůbec sem z tebe měla závrať. Byls pozornej, nosils mně nádherný kytky a nikdys na mě nevztáh ruku. Nemohla sem se nezamilovat. Dávals mně naději. Zvedal sis mnou sebevědomí. Můžeš mít keroukoli. Keroukoli holku jako já. Kůli tobě sem přestala myslet na sebevraždu. Připadala sem si důležitá. Úžasná. Jiná než vostatní. Nechápala sem proč. Kupovals mi dárky s logama, který sem nikdy neviděla. Letěls se mnou k moři. Na tři dny. Ale nechals mě tam tejden. V pětihvězdičkovym hotelu. Užívala sem si těch hladovejch mužskejch pohledů. Až s tebou sem zažila úplně všecko, no víš, co myslim. Kůli tobě sem si dodělala tu maturitu. Připadala sem si nad věcí.
Tak, a teďka tu stojim v metru a přijíždí jeden vlak za druhym. A já se bojim skočit. A bojim se vrátit domů. Domů? Sem už plnoletá, co je mně do nich, ale z čeho teď budu žít? A proč bych vlastně měla žít? Bojim se myslet na to, žes zmizel z mýho života. Že máš jinou. A že budeš mít svatbu. A dítě. A já už pro tebe neexistuju. Já už neexistuju. Tak proč tady eště tak blbě stojim? Co eště čekám? Sem moc velkej srab na to, abych se zabila. Moc velkej srab na to, abych zabila tebe. Nebo ji. Ani nevim, jak se menuje. Ale určitě to nebude taková ubrečená troska jako sem já. Todle nemá cenu, nedokážu to. Du do lékárny, to zvládnu.
Čekám ve frontě na léky bez předpisu. Katko? Co ty tady? Jak žiješ? Víš, že se ten tvůj bejvalej bude ženit? Cože? No, u nás v kostele, menuje se Radim Schauer, ne? Příští sobotu? To si nemůžu nechat ujít. Kupuju si jedno balení celaskonu. Du domů. Sebevražda se vodkládá. Nastal den D. Dala sem si budíka na šest a intenzivně na sobě pracuju. Jen počkej! Beru si ten nejhezčí kostým, kerejs mně koupil, nejlepší boty, nej šperky. Všechno vod tebe. Při pohledu do zrcadla musim uznat, že je to dost dobrý. Trošku se klepu, ale du na tramvaj. Mám spoustu času, musim si dát záležet. V houfu svatebčanů sem tě našla hned. Sem čarodějka, v jedinym vokamžiku sem přenesla všecku barvu z tvý tváře na sebe. Teď seš bledší než šaty nevěsty. Ani už se neklepu. Zato ty…
"…ať promluví teď, nebo ať mlčí navždy." Tak, dem na to. Ψ