Reklama
 
Blog | Pavel Sikora

Čeká nás další hopák?

Hopák je ukrajinský národní tanec, docela živý. V minulých týdnech si jej užívala půlka Evropy, protože ukrajinsko-ruský spor o zemní plyn vedl ruskou stranu k zastavení dodávek na Ukrajinu, a tím současně i do značné části Evropy. Čeká náš další hopák? Začněme trošku od lesa a nakoukněme do tajemného světa zlých finančních derivátů.

CDS neboli Credit Default Swap je kreditní derivát, kde kupující platí prémii prodávajícímu, který se zaručuje, že jej odškodní v případě selhání emitenta pokladového aktiva, např. dluhopisu. Cena CDS se obvykle uvádí v basis points, kde 1 bp = 0,01 %. Dnes se za velmi chabé považuje finanční zdraví Citigroup Inc., jejich pětileté CDS se pohybují kolem 300 bps, tedy riziko Citigroup je trhem oceňováno na cca 3 % p.a. Pokud by tedy Citigroup emitovala pětileté dluhopisy s kuponem (= úrokem) 5 % p.a., pak by si je při 2% roční inflaci nikdo nekoupil, protože čistý výnos po očištění o inflaci a kreditní riziko emitenta by byl nulový.

Jak si stojí CDS České republiky? Překvapivě hůře než Citigroup, nyní bratru kolem 340 bps p.a., Polsko je přes 400, Maďarsko přes 550, to je zhuba úroveň, kdy Lehmans přestali jevit známky života. Ovšem státy mají monopol na výběr daní, ty vydrží mnohem víc. Jen tak zhruba a namátkou: Rusko 770, Lotyšsko 930, Kazachstán 1600. A co si myslí trh o Ukrajině? Cca 3500 bps p.a. Tj. pokud by Vám někdo nabízel pětilétý ukrajinský státní dluhopis s kuponem 50 % p.a., není vůbec oč stát. Nechte si tak 20 % na inflaci, 35 % je cena kreditního rizika a hned jste pět procent v minusu, a to jsme ani nezapočtli riziko kurzové, v případě hřivny značné.

Kolabující státní rozpočet Ukrajiny vedl k přiškrcení státních dotací domácím dodavatelům tepla a teplé vody, jen tyto společnosti nyní dluží ukrajinskému Naftogazu přes 4,5 miliardy hřiven. Společně s průmyslovými podniky (kolabující průmysl) a domácnostmi (vlna propouštění a snižování mezd) činí celkový odběratelský dluh více než 6,1 miliardy hřiven, tj. cca 16,5 miliardy korun. Z toho důvodu pravděpodobně Naftogaz nebude schopen zaplatit ruskému Gazpromu za únorový odběr plynu. Tato faktura v odhadované výši 360 až 450 milionů dolarů je splatná 7.3. 2009. Je nasnadě, že si to ruská strana nenechá líbit, už jen proto, že sama nemá peněz nazbyt a akcie Gazpromu nepodávají v posledních měsících zrovna přesvědčivé výkony.

Reklama

Naftogas už začal přijímat radikální opatření. Celý milionový Dnipropetrovsk (třetí největší město Ukrajiny) a část Lugansku (celkem 450 tis. obyv.) byly odpojeny od dodávky tepla, protože místní teplárny neplatily za odběr plynu. Podobná opatření hrozí i Lvovu (735 obyv.) a Záporoží (790 tis. obyv.). Pravděpodobnost takových kroků je značná, protože jen asi desetina ukrajinských tepláren striktně dodržuje platební disciplínu. V Stanislavově (ukr. Ivano-Frankovsk, 220 tis. obyv.) se odpojení plynu neuskutečnilo kvůli organizovanému odporu místních občanů. Je jasné, že tato situace povede k dalšímu stupňování sociálního napětí.

Pokud Naftogaz nezaplatí celou částku za plyn 7. 3., bude to znamenat změnu stávajícícho placení za měsíc zpětně na placení předem, a to až do donce platnosti stávající smlouvy s Gazpromem, tj. do r. 2019. Gazprom pak dále bude mít nárok na smluvní pokutu ve výši 0.03% dlužné částky denně. To by patrně byly poslední hřeby do rakve kolabujícího státního monopolu. Dalším slabým místem zmíněné smlouvy je vysoký odběr plynu nasmlouvaný na letošní rok, během kterého spotřeba plynu dramaticky klesne v důsledku krize ukrajinského ekonomiky. Ukrajina dovážela 50 miliard m3 zemního plynu v r. 2007 a 54 miliard v r. 2008. Nasmlouvaný objem na rok 2009 je 40 miliard a na období let 2010 až 2019 pak 52 miliard m3 ročně.

Výše ročního dovozu plynu může být na každý rok s půlročním předstihem upravena, ovšem změna může činit max. 20 % z celkového ročního objemu a odběr na tento rok už nelze změnit. Pokud letošní spotřeba zemního plynu na Ukrajině klesne pod 80 % nasmlouvaného objemu (tj. pod 32 miliard m3, což je velmi pravděpodobné), Ukrajina stejně bude muset zaplatit 80 % nasmlouvaného odběru. Dalším slabým místem smlouvy je řízení měsíčního odběru a pokuty za nedostatečný odběr. Měsíční objem dodávek plynu se odsouhlasuje 15 dnů před začátkem každého měsíce a může se měnit v rámci dohodnutých čtvrtletních odběru po dohodě obou stran. Pokud ukrajinská strana odebere méně než 94 % nasmlouvaného měsíčního objemu, zaplatí pokutu ve výši 300 % ceny neodebraného plynu mimo topnou sezónu a 150 % v topné sezóně, tj. od října do března. Odběr nasmlouvaný na únor není znám, ale prostá aproximace ze čtvrtletního odběru dává na únor 2 miliardy m3. Ukr. Ministerstvo paliv a energetiky očekává odběr v objemu 1 až 1.25 miliardy m3, tj. riziko uvedených sankcí hraničí s jistotou.

Naftogas by mohl Gazpromu zaplatit z vlastních zdrojů. Vzhledem k těžké finanční situaci společnosti by ony "vlastní zdroje" patřily spíše do uvozovek, reálně by se jednalo o „tradiční schéma", kdy by Naftogas dostal na zaplacení faktury za ruský plyn úvěr od jedné ze státem vlastněných ukrajinských bank. Je ovšem jasné, že ani toto „řešení" nevydrží na dlouho. Naftogaz bude muset zavést další opatření ke zvýšení platební morálky svých odběratelů, což povede, jako ve Stanislavově, k sociálním nepokojům.

Svaz ukrajinských měst nedávno požádal Ministerstvo pro bydlení a komunální služby, aby vydalo vyhlášku, který by umožňovala zabavovat majetek neplatícím teplárnám. Další rozbušku bude patrně představovat fakt, že ukrajinští vyšetřovatelé začali zkoumat platnost smluv o odběru zemního plynu s Ruskem. Bezpečnostní služba SBU a Úřad generálního prokurátora k tomu dostaly 10. února příkaz od Výboru národní bezpečnosti a obrany. To může vést až ke zneplatnění těchto smluv a trestnímu stíhání některých vrcholných představitelů Ukrajiny. Vyšetřování by mělo být dokončeno během jednoho měsíce.

Situace je velmi složitá a plná rizik. Není moc pravděpodobné, že by Naftogaz byl schopen zaplatit ruskou fakturu za plyn včas, pravděpodobně zaplatí až s několikaměsíčním zpožděním, což se stalo i v před poslední plynovou krizí a všichni víme, co následovalo. Ψ