Neprve bych se rád zastal spekulatnů jako je zmiňovaný John Paulson, který ovšem není tak docela bankéř, ale šéf a spolumajitel hedge fondu čili investiční společnosti. Ostatně každý včetně pana Marka mohl udělat totéž – jen mít jeho znalosti a odvahu! Spekulant není sprosté slovo, spekulant je v podstatě každý obchodník a každý podnikatel. Kromě hochů napojených na vládu a zákonodárce nemá žádný normální podnikatel jistotu, a každý jeho podnik a každá jeho investice je tedy ve své podstatě spekulací, sázkou na to, že se věci budou vyvíjet tak, jak předpokládá a jak si maluje. Není pravdou, že by existoval jen líc, pokud investice nevyjde, platí účet podnikatel, a to svými vlastními penězi; pokud vyjde, má plné právo na zisk. Zisk také není žádné sprosté slovo, ale to, co sytí nejen soukromé firmy, ale i celou státní správu a celý neziskový sektor. Nikdo nemůže přispět na dobročinné účely nebo daně svou ztrátou nebo nulou.
Dokonce si troufám tvrdit, – a ekonomická věda, které pan Marek nevěří ani pozdrav, mi dává za pravdu – že spekulanti jsou dokonce společensky užiteční, a to i když sledují jen své osobní zájmy. Vezměme si něco trochu polopatističtějšího, než jsou americké hypotéky, jakkoliv i u nich je opravdu „velkým překvapením", že nezaměstnaní nemají na splátky, třeba něco tak českého, jako jsou brambory. Brambory stojí (fabulace) 10 Kč/kg. Ovšem spekulanti zjistí, že je zaděláno na nevídané přemnožení nové formy mandelinky, odolné vůči všem používaným postřikům. Co udělají tito chlapi mizerní, kteří by prodali i vlastní mámu? No samozřejmě, vlítnou na trh a začnou horem pádem skupovat všechny kartofle, na které narazí. Cena brambor na to bude pochopitelně reagovat a vzroste během prvního měsíce na několikanásobek. Než si to uvědomí zbytek trhu, bude už kilo brambor stát 100 Kč/kg (opět vymyšlená cena) a spekulanti si budou mnout ruce.
Je to nezasloužený bezpracný zisk? Ani náhodou, spekulanti "jen" zobchodovali informace a podstoupené riziko, nikdo jiný je nezískal a pokud i ano, neměl jejich odvahu, jen oni. Makroekonomický dopad je ten, že se růst ceny brambor rozložil v čase, a tak se odběratelé brambor, kteří se řídili aktuální cenou, rozhodovali méně nesprávně. Bez spekulantů by se cena dostala ještě daleko výš, protože brambory by byly „nesprávně" levné mnohem déle, a pak by jich zůstala mnohem menší zásoba. Na tomto jednoduchém příkladu tedy vidíme, že jsou spekulatni bez ohledu na svou motivaci společensky prospěšní, protože mírní výkyvy cen jednotlivých komodit a ve skutečnosti ne že destabilizují, ale právě naopak stabilizují celou ekonomiku.
Nebyl to John Paulson, kdo způsobil dnešní americkou hypoteční krizi. On „jen" správně předpověděl budoucí vývoj a zaslouží si svůj zisk. Zkoumání londýnských makléřů je opravdu úžasný objev, kdo to jen mohl tušit, že hormonální hladiny reagují na situaci, ve které se dotyčný člověk nachází? Dnešní finanční trhy nejsou žádná banda hormony zdrogovaných idiotů, je to jeden z vůbec nejúžasnějších systémů, které kdy lidstvo stvořilo. Finanční trhy s neobyčejnou rychlostí nacházejí po celém světě důležité informace a během několika málo sekund na ně reagují. Co lepšího nám pan Marek nabídne? Komisi guruů, která bude regulovat ceny? Ale to už jsme tady přece měli.
„Jinými slovy, ze vteřinu na vteřinu se kolem celé zeměkoule přelévají veletoky finančních spekulací, které navíc nezávisí na jakési imaginární rozumné vědě, ale na hormonech v tom kterém spekulantovi… (a politikovi)". To je blábol opravdu guruovský. „V USA je dnes 234 000 domácností v nějaké fázi exekuce a jejich počet neustále narůstá." To zní téměř marxisticky. Jednoduchou aproximací tohoto tvrzení v čase musí v dohledné budoucnosti nevyhnutelně nastat okamžik, kdy nezbyde jediná americká domácnost, která by nebyla v exekuci. „Téměř 9 milionů Američanů splácí hypotéku, která převyšuje cenu jejich nemovitosti." Autor necituje, neuvádí zdroje, autor prostě ví. Mimochodem, jak autor přišel ke svému stávajícímu bydlení?
A jak s tím souvisí ČEZ nebo poplatky českých bank, to už mi hlava opravdu nebere. Pan Marek pláče dobře, ovšem na špatném hrobě, měl by se obrátit na příslušná ministerstva a na ČNB – tedy ty státní orgány, které uměle brání vstupu konkurence na příslušné trhy, uvalujíce tím na jejich klienty zbytečně vysoké ceny a zbytečně špatnou úroveň služeb.
Celá páně Markova litanie vrcholí spravedlivě rozhořčeným Ježíšem, o kterém toho pan Marek ovšem až tak mnoho neví, protože má za to, že Ježíš vyhnal z Chrámu jen penězoměnce (a ti ještě navíc ve skutečnosti nespekulovali na měnových kursech). Evangelia píší něco trochu jiného: „Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů; řekl jim: 'Je psáno: »Můj dům bude zván domem modlitby«, ale vy z něho děláte doupě lupičů.'" (Matouš 21, 12-13, podobně i další evangelia, analogie s dnešní katedrálou sv. Víta docela sedí). Buďte ujištěn, pane Marku, že i dealeři na FX trzích jsou svou celkem náročnou prací docela užiteční, nebýt jich, nikdy byste neměl svůj počítač za cenu, za níž jste ho koupil. Ježíš neměl nic proti obchodu, varoval jen před tím, aby se hromadění majetku někomu nestalo smyslem života. Zastává se dokonce i placení daní všeobecně nenáviděným římským okupantům. „Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: 'Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?' Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: 'Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně!' Podali mu denár. On jim řekl: 'Čí je to obraz a nápis?' Odpověděli: 'Císařův.' Tu jim řekl: 'Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.' Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli." (Matouš 22,15-22)
Takže prosím pro příště, tak jako není zlá a dobrá voda, housenka nebo košile, i peníze jsou morálně neutrální. Jsou jen všeobecným ekvivalentem, nekazí ničí charakter, jsou v tom fakt nevinně. Projevem zkažené morálky je naopak závist. Ψ