Stát v čele s ústřední bankou se samozřejmě pasuje do role statečného bojovníka proti inflaci – kterou sám způsobuje emisí oběživa nekrytého zlatem ani jinými aktivy ("fiat money" – "budižpeníze"). Člověk nemusí být žádný génius, aby pochopil, že natištěním dvojnásobného množství barevných papírků se bohatství společnosti nezdvojnásobí, co se zdvojnásobí, jsou jen ceny. Inflace či přesněji inflační daň škodí celému hospodářství, deformuje totiž ceny, a ty jsou klíčové pro správné rozhodování účastníků trhu. Nejvíce ji odnášejí, jak už to tak u daní bývá, ti nejslabší: důchodci, lidé s nízkou kvalifikací, nezaměstnaní.
Stát má samozřejmě zájem na tom, aby se vlk nažral (tj. na inflační dani se vybralo dost), a(le) koza zůstala celá (volič se příliš nepohoršoval nad svým okrádáním). Co oči nevidí, srdce nebolí. Proto zde máme odbornou státní instituci, která vše zaonačí. O její nezávislosti není pochyb, její ředitel reportuje přímo šéfovi Úřadu vlády. Mírou inflace za dané období je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen. ČSÚ pracuje se spotřebitelským košem, který obsahuje asi 730 výrobků a služeb. Je jasné, že každý spotřebitel má v svém koši ve skutečnosti něco jiného, jiné věci tam bude mít Glum, jiné já, ještě jiné Rita Holoubková, o takovém Yoguminovi ani nemluvě. Spotřebitelský koš, podle něhož se měří inflace, by měl odpovídat průměrnému občanu této země. Podívejme se tedy, co najdeme v koši podle ČSÚ.
ČSÚ bedlivě sleduje ceny kremací, poplatky při podání návrhu na rozvod, za vydání stavebního povolení, ze psa, cenu sepsání závěti, cenu vepřové pečeně s kostí i bez kosti, krkovice, plece i bůčku. Snubních prstenů, holičů a kadeřníků, kočárků a pomníků z přírodního kamene, rtěnek a Blesku, papouška vlnkovaného (česky andulky) a panenky z plastu, lístku na metro a brzdových destiček, paralenu a hřebíků, hrnců a koksu černouhelného, kmínu a stočného.
Pominu fakt, že ČSÚ rozlišuje mj. dva druhy koření, a to kromě už zmíněného kmínu ještě pepř černý. Podstatnější mi přijde, že ČSÚ sleduje ceny 13 typů nových automobilů. OK, beru, je obtížné evidovat všech několik set typů a verzí, které jsou ve skutečnosti na trhu. Beru i to, že 6 z toho jsou škodovky a volkswageny, podivné mí ale už přijde, že do svých top 13 modelů zařadil náš nezávislý staťák také Dacii Logan, která má, při vší úctě a všech prodejních úspěších, k českému automobilovému top ten ještě dost daleko. Nota bene ČSÚ započítává cenu verze sedan s motorem 1.4 a v nejlevnější výbavě. Což je, surprise suprise, s přehledem nejlevnější auto na trhu. Asi nějaké nedopatření?
Naše domácnost, a v tom se shoduje s většinou českých domácností, má největší výdaje na bydlení. Neplatíme nájemné, bydlíme ve vlastním domě, dnes už také většinový model. Váha této položky (hypotetické nájemné vlastníků) činí u ČSÚ 9,87 %. V případě naší domácnosti jen splátka hypotéky asi 34 % procent celkových příjmů. Ale hlavně: cena nemovitostí, tedy toho vůbec nejdražšího co si kdy běžný smrtelník za svůj život koupí, v CPI vůbec zahrnuta není. Růst cen nemovitostí, a to zejména těch obytných, který jen loni činil po celé republice těžké desítky procent, v oficiálních číslech vůbec zahrnut není. Stejně tak tam nejsou zahrnuty související náklady na hypoteční financování, které jdou také prudce nahoru a v neposlední řadě ani životní pojištění, které představuje zdaleka nejčastější dozajištění hypotečních úvěrů.
Skutečná míra inflace je tedy někde úplně jinde, ovšem ČSÚ nám ji maluje hezky a exaktně, jen při tom vynechává ty nejpodstatnější položky. Bude-li Vám zase někdo tvrdit, že míra inflace byla loni 2,8 %, berte to s rezervou, skutečné znehodnocování Vašich peněz bylo daleko rychlejší. Ψ