Pražští radní už mezitím odhlasovali, že se hlavní město o pořadatelství olympijských her může ucházet. Pro úplnost dodávám, že jediní, kdo při tom neměl barevné kruhy a loga pozorných dodavetelů před očima, byli Markéta Reedová z SNK-ED a Petr Štěpánek ze Strany zelených. Velmi pěkné, těch pár týdnů, kdy bude Praha naprosto nepoužitelná pro své obyvatele, se dá přežít někde daleko, kde nebudou na každém rohu hlídky s automatickými zbraněmi a permanentní dopravní kolaps, horší už je to s účtem za takovou vizi pana primátora.
Už v roce 2004 odhadovala společnost Pricewaterhouse Coopers náklady na takovou akci na cca 135 miliard korun. To celkem koresponduje s odhadovanými náklady na londýnskou olympiádu v roce 2012, které činí cca 3,4 miliard liber, tedy asi 140 miliard korun. Celkové náklady včetně dopravní a jiné infrastruktury by pak v Praze vyšly na celých 600 miliard. To vše v současných cenách, nikoliv v cenách roku 2016. Navíc je běžná praxe, že skutečné náklady jsou nakonec u akcí tohoto typu ještě vyšší. Stovka miliard sem, stovka miliard tam. Napišme tu cenovku pořádně: dělá to (zatím) 600.000.000.000,00 Kč – pane primátore, budete platit hotově nebo kartou? To je hodně peněz i pro otrlého finančníka.
Tím ale celkový účet za pět (kruhů) v českých (zemích) zdaleka nekončí. Pan primátor ani ministr financí nemají ty peníze na olympiádu na nějakém depozitu v bance, které by mohli jen tak převést na běžný účet. Oni je totiž nemají vůbec, ale někde se ty peníze musejí vzít. Nakonec vše jako vždy zaplatí daňový poplatník, ovšem nelze dost dobře vybrat na daních najednou šest set miliard korun navíc. Existují dvě možnosti, buď centrální banka prostě dotiskne peníze (málo pravděpodobné) a cenou za to bude okamžité roztočení inflační spirály, nebo Praha a/nebo vláda vydají olympijské dluhopisy (velmi pravděpodobné), z nichž pak budou muset platit úroky. Celkový účet za hrátky s olympiádou pak bude vyšší ještě o úroky z dluhopisů, které budou jistě delší než jedno volební období, plus inflace, kterou to nakonec stejně způsobí. Při dosti optimistickém předpokladu, že by úrok z takových dluhopisů činil po celou dobu jen 4 % p.a. (průměrně), pak by to u pětiletých dluhopisů dělalo dalších 120 miliard korun jen na úrocích.
Jaké jsou náklady obětované příležitosti, co jiného bychom si jako společnost mohli pořídit za tento obnos? Představte si třeba hezký rodinný dům se zahradou, žádný satelitní prefabrikát s piditrávníčkem na venčení čivavy, ale slušný rodinný dům se skutečnou zahradou cca 1000 metrů čtverečních, žádná masová výstavba, každý pozemek někde jinde, ať každý má, co rád. To lze pořídit i jednotlivě do pěti milionů korun. 600 miliard děleno pěti miliony je 120 tisíc. 120 tisíc takových hezkých domů by se dalo pořídit např. pro rodiny s dvěma a více dětmi, nebylo by to až tak nesmyslné, český národ vymírá. I kdyby žádná rodina neměla více dětí než dvě a žádná rodina by nežila s prarodiči v jednom domě, stejně to dává velmi pěkné –vlastní, nikoliv nájemní- bydlení pro 480 tisíc lidí. Reálně by to bylo přes půl Prahy, tolik rodin s dětmi bez slušného bydlení v Praze snad ani není, ještě by zbylo na mimopražské.
Tím nechci říci, že by měl stát nebo dokonce magistrát pořizovat za peníze daňových poplatníků rodinám s dětmi rodinné domy. To vůbec ne, ono by docela stačilo zrušení regulace nájmů, které uměle zvyšuje ceny na volném trhu a snížení šílených daní, které dělají z rodičovství stav vyžadující buď těžce naprůměrné příjmy otce, pracovně-rodičovskou štvanici matky, nebo přijetí chudoby, ovšem dítě opravdu chudých rodičů u nás skončí v děcáku, než sociální pracovnice řekne švec – ale neodbíhejme od olympiády. Výše uvedený příklad byl jen pro ilustraci, že by se s těmi penězi dalo naložit lépe. Také by se mohly použít na částečné splacení hrozivě rostoucího státního dluhu, že? A vůbec nejlepší by bylo nechat je lidem, ti sice žádnou olympiádu neuspořádají, nebude se po nich jednou jmenovat stanice metra (jen si to představte: „příští stanice – Primátora Béma“), zato s nimi naloží nesrovnatelně lépe, než by se to kdy mohlo podařit sebelepšímu úředníkovi.
Pane Béme, než nám seberete další stovky miliardy z našich peněz, nechte nás, své voliče, abychom si řekli, jestli něco takového vůbec chceme. Referendum není sprosté slovo a vy a další politici s vámi se už jednou konečně budete muset rozhodnout, na čí straně vlastně jste, jestli jste placeni občany nebo dodavateli. Já vím, platí vás obě strany, jenže ta druhá líp. Tak kolik Vám platí Skanska a spol? No jen se nestyďte a povězte, my vám rádi přidáme na oficiálním platu, abyste zase pracoval pro nás, za těch šest set miliard nám to stojí! Jinak nezbývá než doufat, že pražská kandidatura neuspěje, je fakt, že nebývá zvykem, aby se dvě olympiády konaly bezprostředně po sobě na témže světadílu. Stavební lobby teď už patrně najímá renomované geology, aby jí vypracovali neprůstřelnou studii, která dokáže, že Británie je ve skutečnosti ostrov v šelfovém moři americké kontinentální desky :-).