Nezbytně zpožděný elektrický vlak.
Muž sedící naproti mně má na sobě džíny od Vietnamců a montérkovou budnu. Co ten ví o chvostoskocích.
Má hlavu jako GLUM. Ten z Pána prstenů. Narozdíl od moderního hmyzu mají ústní ústrojí uvnitř hlavy.
Jedeme z Kej do Počernic. Už čtyři sta milionů let jsou tady.
Na zdi proti mně je popis, jak se zachovat při varovném signálu. Všeobecná výstraha. Přežili permské vymírání.
Příští stanice Praha-Běchovice. Přežili dinosaury i hrůzoptáky.
Na dálničním mostě přes Rokytku houká sanitka. Přežijí i nás.
Vlak nabírá rychlost a vjíždí na staré koleje v Klánovickém lese. Skoro neviditelné šestinohé potvůrky rejdí v odpadkovém koši.
Pohupujeme se v jejich rytmu. Od spodního devonu se skoro nezměnili.
Chce se mi spát. U některých chvostoskoků probíhají složité námluvy, při nichž se samec se samicí vzájemně zaklesávají tykadly a roztodivně „tančí“.
To tak ještě, probudit se někde v Kolíně. Ψ