Ještě nikdy nedosahovaly v době míru státní výdaje takových rozměrů: jen země G7 poskytly některým svým komerčním bankám státní záruky ve výši téměř 13 bilionů (13.000.000.000.000) eur (!). V této částce nejsou zahrnuty vládní "protikrizové balíčky", které opět jen u těchto zemí činí celkem více než bilion eur. A už vůbec nikdo nepočítá s tím, že by vlády mohly čelit nutnosti dostát svým velkohubým závazkům ohledně vkladů u bank (v ČR až 50,000 eur na účet). Tolik peněz vlády rozhodně nejsou schopny vybrat na daních a musejí si je tedy půjčit na dluhopisovém trhu, který se dnes ve státních dluhopisech doslova topí. Jen USA se chystají v blízké budoucnosti na emise státních papírů v celkovém objemu ekvivalentu 1,5 bilionu eur, Německo plánuje emitovat další státní dluh ve výši přes 300 miliard eur.
Kolik státních papírů ještě trh snese? Jsou výnosy z nově emitovaných govies v pořádku? Když uvážíme, že desetileté americké státní dluhopisy mají kupon 2,48 % p.a. a odečteme si kreditní riziko emitenta, pak by to mělo znamenat, že Ameriku čeká v následujícím desetiletí téměř nulová inflace. Ovšem pohled na téměř nulovou diskontní sazbu (0,25 % p.a.), nevídané státní výdaje na sanaci finančních institucí a nověji dokonce i automobilek spojené s prudce roustoucím deficitem státního rozpočtu ukazuje směrem právě opačným.
Zároveň s postupující krizí a rychle rostoucími státními dluhy se rovněž zhoršuje kreditní riziko jednotlivých států – čili kdybychom měli považovat stávající ceny govies za rozumné, měli bychom čekat mnohaletou deflaci, proti které by bledla i dosavadní japonská zkušenost. V brzké budoucnosti můžeme podle mého názoru očekávat dramatickou změnu na trhu státních dluhopisů a výrazný růst jejich kuponů. Mnoho uprchlíků z akciových trhů, kteří šli v uplynulých měsících bezhlavě do govies, tak spláče nad výdělkem, protože nakoupili státní dluhopisy, které jim svými výnosy nepokryjí ani inflaci. Bude to veliká rána, protože celosvětově je trh státních dluhopisů se svým objemem kolem 7,5 bilionů eur jedním z největších trhů vůbec.
Kromě dalšího zhoršení už nyní pofiderního zdraví institucionálních investorů bude znamenat praskutí této velebubliny také výrazný růst nákladů na státní dluhovou službu a nelze vyloučit ani státních bankroty nejohroženějších států jako je Řecko, Maďarsko nebo Ukrajina – pokud trh ztratí zájem o jejich stále rizikovější dluhopisy. Ψ