Jsem rád, že se shodujeme v názoru na imunitu. Já přece vůbec nehlásám nějaký fatalismus, "svým" poslancům a senátorům čas od času píšu, leč ti mě ignorují, zatím jediným politikem, který mi odpověděl, byl bývalý ministr Mlynář, byť to bylo jako setkání s mimozemskou civilizací, pan ministr byl narozdíl ode mě se svou prací spokojen a řešil úplně jiné věci než já. Á, "náš" senátor Pavlata (nevolil jsem ho) uvádí neexistující web. Ale jo, napišme, proč ne.
K amnestiím: sám píšete, že prezident představuje moc výkonnou. Jak tedy může moc výkonná anulovat rozhodnutí moci soudní? Proboha, je-li jednou v ústavě, že "jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy" pak přece nemůže o vině a trestu rozhodovat prezident, byť "jen" amnestií. Mně přijde, že to vykládáte jak Jehovista bibli, je tam sice to či ono, ale musíte to chápat jinak. Nalijme si čistého vína, spousta soudců soudila už za Husáka a podle toho taky vypadají jejich rozsudky. K tomu ještě ta středoevropská představa, že soudce má byt ozubené kolečko, které k danému provinění mechanicky přiřadí příslušnou sazbu/výrok taxativně vyjmenovanou v zákoně. Soudí-li soudy špatně, amnestie to nevyřeší. A naopak, leckterý amnestovaný byl skutečný darebák, který dostal spravedlivý trest, ovšem díky dobrým stykům se mu cestou amnestie vyhnul. Pana krále už prostě nemáme, středověk skončil a je na čase, aby tomu odpovídalo i ústavní právo.
O absolutní beztrestnosti prezidenta píšete "dle mého čistě osobního názoru je správné, že ji má." Ale proč proboha?? A k samotné existenci této funkce: prezident a jeho úřad nás jistě nestojí tolik co třeba absence donekonečna odkládané duchodové reformy, ale i tak je to dnes už docela slušný aparát. Umím si prostě představit výkonnou moc čistě ve formě vlády, v řadě zemí nemají premiéra a současně prezidenta (USA, Británie (včetně bývalých kolonií a dominií jako jsou Kanada nebo Austrálie) a jiné konstituční monarchie, přičemž králové a královny mají obvykle ještě daleko formálnější role než je tomu u českého prezidenta). To, co píšete o politické nezávislosti prezidenta, je ryzí fikce. Nota bene v českých podmínkách, kde prezidenta volí parlament. Systém nefunguje až tak dobře – viz např. tahanice o zahraniční politiku.
Nejsem právník a studoval jsem spíš obchodní právo, ale přesto si troufnu tvrdit, že pokud jde o poměrné zastoupení, máte opět zajímavý výklad ve stylu "ono se tam sice píše, že to má být bílé, ale šedá je taky dobrá barva". Něco na způsob nechvalně prosnulého "většího než malého množství". Jak moc poměrné je ještě poměrné? Když 10 % hlasů = 5 % mandátů, pak je to pro Vás ještě stále poměrné?? Dovedl bych si představit nějakou mírnou odchylku typu +/- 10 %, tj. při znevýhodňování malých/nových strany (a proč vlastně? aby chlapcům z Malé Strany nikdo nerušil jejich kruhy a obchody s informacemi a státními penězi) 10 % hlas; = 9 mandátů, ale 200 % (viz zelení) nebo dokonce nekonečno (viz SNK-ED) je trošku moc silné kafe. A podotýkám, že nejsem volič ani jedné z uvedených stran, I kdyby si pan Uhl založil nějakou ultralevicovou stranu a získal s ní jedno procento hlasů, stejně bych byl proto, aby dostali své dva poslance, protože si prostě odpovídající počet voličů přál, aby v parlamentu takoví poslanci byli. S Vašim výkladem se pak může klidně používat stejný volební systém do dolní i horní komory parlamentu, jen když bude aspoň v hrubých rysech poměrně-většinový. Což je v příkrém rozporu s duchem ústavy, kde se záměrně chce, aby se do každé z komor volilo jiným systémem.
Ještě malý dovětek k tomu počtu poslanců: těch 40 poslanců bylo myšleno tak, že při 5 % diskriminačním limitu stejně nemá smysl dělit procenta hlasů na mandáty tak jemně a je v zásadě jedno, bude-li poměr mezi koalicí a opozicí 120:80 nebo 24:16 (plus mínus nějaký ten mandát, který pro Vás stejně nehraje roli). Což v kombinaci s pasivitou většiny poslanců dává docela dobrý smysl ;-). Abyste mi rozuměl, já nechci snižovat počet poslanců, chci jen, aby se uvolnil vstup do politiky i pro neparlamentní strany a abychom my, vyznavači menšinových názorů mohli mít taky své zástupce v parlamentu a nemuseli doquijotsky volit svou stranu s tím, že náš hlas stejně propadne, nebo naopak volit nejmenší z těch zel, které se do parlamentu naopak dostanou.
Vy jste politolog a jsem já spíš přes finance, místo, kde se naše obory setkávají, je právě soutěž politických stran. Volby se přece vedle chování a soutěží myšlenek vyhrávají v neposlední řadě také penězi, které jsou potřeba na volební kampaň a fungování politických stran vůbec. Našel bych Vám hned několik neparlamentních stran, které mají docela slušný program, jejich členové jsou samí slušní lidé, v zásadě prosazují i politiku, po které by byla poptávka, jenže většina jejich potenciálních voličů se o nich buď ani pořádně nedozví, nebo o nich sice vědí, ale ze strachu z propadnutí svých hlasů jdou raději zvolit nějakou parlamentní náhražku. V parlamentu se pak tvoří nebezpečně uzavřený klub, kam se podaří proniknout někomu zvenčí jednou za patnáct let (Zelení). Znovu opakuji, buď budou dostávat všechny strany za hlas stejně, nebo nemůžeme mluvit o volné politické soutěži. Jsou laciné letáčky versus billboardy a show na náměstí volná soutěž?
KSČ(M) může podle mého názoru zakázat i MV i bez použití ústavy na základě "pouhého" zákona. Jen kdyby chtělo. Napadá mě, že by možná bylo užitečné založit stranu s názvem typu NsDAP, tu by možná zakázali a šlo by to použít jako precedens i pro komunisty.
A nakonec k věkovým hranicím. I třicetiletí Vám přijdou příliš nezkušení? No já nevím, pokud už bych vůbec uvažoval o nějakém omezení volitelnosti plnoletých, pak bych se spíš zaměřil na horní věkovou hranici, znáte to, "kdo můžete povstaňte, přinášejí předsednictvo". Ale vážně, není to tak náhodou diskriminace? 40 let je v našich podmínkách více než polovina průměrného života. Neměl by parlament pokud možno co nejvěrněji vyjadřovat názory všeho obyvatelstva? Nakolik si myslíte, že se budou senátoři řešit problémy dvaceti a třicetiletých typu kde v městě plném obecních i soukromých bytů s regulovaným nájemným sehant slušné bydlení, když spousta z nich je opačné straně této státem vytvořené barikády a v těch bytech bydlí na účet jejich majitelů?
Přejí Vám hezký den, musím se jít vypravit a jít vydělávat na naše ústavní i neústavní instituce, díky nimž je náš život o tolik kvalitnější, jad(e)rnější a mýtnější .-).