В желтой жаркой Африке,
В центральной ее части,
Как-то вдруг, вне графика,
Случилося несчастье.
Слон сказал, не разобрав:
– Видно быть потопу!-
В общем так: один Жираф
Влюбился в Антилопу.
Тут поднялся галдеж и лай,
И только старый Попугай
Громко крикнул из ветвей:
– Жираф большой – ему видней!
– Что же, что рога у ней?-
Кричал Жираф любовно.-
Нынче в нашей фауне
Равны все поголовно!
Если вся моя родня
Будет ей не рада,-
Не пеняйте на меня –
Я уйду из стада!
(Vladimir Vysockij – Co se stalo v Africe, část)
Jistě, můžeme si vyřídit pracovní vísum, jak prosté, autor zažil na vlastní kůži a může potvrdit, že bez podpory silného místního zaměstnavatele je to prakticky nemožné. A nebylo by tak náhodou lepší, kdyby europštros bruselský řáčil vystrčit svou malou hlavinku z písku a začal už jednou konečně řešit příčinu, a ne následek? Copak vede ty nebohé Afričany (Asijce, Jihoameričany) k riskování vlastního života? Studenti a absolventi humanitních si možná ještě budou pamatovat pět českých slovesných tříd, označované podle 3. osoby jednotného čísla – E, -NE, -JE, -Í, -Á, mnemotechnicky žENE JE bÍdA.
A ta bída není způsobena jen místními prapodivnými režimy, z nichž se dosud nejen ty frankofonní těšily velkorysé podpoře Francie. V neposlední řadě se na ni podepisuje také ochranářská politika vyspělých zemí v čele s EU. Eurobanány jsou prosnulé. Co myslíte, přispívají evropské celní hradby k africké prosperitě? Domácí poptávka je slabá jak po bodnutí mouchy ce-ce a komodit, jež může průměrná africká země vyvážet, není mnoho: často jsou to pouze ty banány a jiné zemědělské produkty, nějaké ty nerosty nebo paliva, v lepším případě možná surové železo. To vše se za celní a jiné hradby pevnosti Evropa dostává nesmírně obtížně. Přitom uvolnění obchodu s těmi komoditami by znamenalo prudké snížení jejich cen v EU doprovázené současným prudkým hospodářským růstem v těch nejchudších zemích světa. Proč by se nutně musely brambory, rýže, uhlí nebo surové železo produkovat v EU, jestliže to někde jinde dokáží za zlomek evropské ceny? Počet nebramborářů, neoblinářů a neželezářů bude vždy velmi blízký 100 %, společenská výhodnost takového postupu je zřejmá.
Přispějme k tomu, aby mohli Afričané (aj.) slušně žít z toho, co dnes umějí, ušetříme miliardy eur sypané do úchylných zemědělských dotací, řada potravin a surovin se nám citelně zlevní a ještě ušetříme všechny náklady spojené s masovou imigrací z rozvojových zemí. V neposlední řadě tak můžeme zachránit život nejednomu Afričanovi, který by jinak zbytečně našel smrt ve vlnách. Ψ